Už úvod čtvrtého letošního jednání Rady České televize dával tušit, že ne všem radním je zcela po chuti, že by potřetí za sebou měla schůze nestandardní průběh. Na dvou předchozích totiž umožnili zástupcům veřejnosti, aby na závěr programu vystoupili se svými časově omezenými příspěvky, které se týkaly vysílání České televize. Proto se nyní dohadovali, zda jim to povolí znovu. Někteří odmítali, aby se zasedání Rady měnilo na diskusní klub. „Pokud bychom měli znovu poslouchat to, co jsme poslouchali minule a předminule, to žádnou přidanou hodnotu nepřinese,“ tvrdili odpůrci.

Těm vadilo zasahování do schváleného programu, a proto přítomným hostům doporučovali, ať si podají písemné připomínky, že na ně do třiceti dnů dostanou odpověď. Ti smířlivější radní připouštěli, že zástupci veřejnosti mohou dostat prostor až na konci po vyčerpání řádného programu. Nakonec byli ale překvapivě při hlasování v převaze ti, kteří se domnívali, že ti, co přišli s očekáváním, že dostanou tři minuty času na své vystoupení před Radou, je také dostat mají. A to dokonce hned na začátku, ještě před očekávanými hlavními body původně schváleného programu.

Mějte na paměti občany, až zase budete z obrazovky pouštět lži

Jedním z prvních diskutujících byl Jiří Pavel Pešek, bývalý diplomat v Itálii a Vatikánu. „Jsme občané České republiky. Nedá se to říci o všech našich politických představitelích, protože soudruzi Schwarzenberg a Dienstbier mají výsady jeden švýcarského, druhý amerického občanství. Ale věřím, že my, čeští občané, máme rádi naši zemi. A pro nás všechny je klíčová otázka, zda vtažení České republiky do třetí světové války, ať do studené, nebo horké fáze je v národním a státním zájmu naší vlasti,“ konstatoval Jiří Pavel Pešek, který se z někdejšího podporovatele Karla Schwarzenberga stal jeho velkým kritikem a obvinil ho z vlastizrádných faulů v kauze chrámu sv. Michaela Archanděla na pražském Starém Městě.