Profesor Rajko Doleček je přesvědčen, že světová veřejnost je od samého počátku informování o červencových událostech ve Srebrenici roku 1995 dezinformována.

Sám se v úvodu svého obsáhlého a citacemi plného článku svěřuje, že ho trápí, jak musí vše po celé roky vyvracet. „Mám už 92 let. Žil jsem ještě před válkou a za války 20 let v Jugoslávii, kdy platilo heslo ‚bratr je milý, ať je jakékoli víry‘, a nerad píši tyto řádky pravdy, jak byla za vydatné ‚pomoci‘ ze zahraničí rozbita Jugoslávie,“ uvádí.

„Poprava zajatců je hrozný válečný zločin, ale zločin je i zvyšování nenávisti bezostyšným lhaním, zveličováním počtů údajně povražděných a promlčet počty skutečně padlých v měsíce trvajících bojích, zahájených násilnou secesí Chorvatů a muslimů. Když se velitele UNPROFOR v Bosně, francouzského generála Philippa Morillona, ptali, proč Srbové asi ty popravy dělali, řekl, že to byla pomsta za zničené a vyvražděné (přes 50) srbské vesnice jednotkami bosensko-hercegovských muslimů kolem Srebrenice,“ zmiňuje Doleček v textu, který poskytl ParlamentnímListům.cz.

Nikdo prý neuvádí, co nejasným událostem kolem 11. července 1995 předcházelo. Bosensko-muslimské oddíly před tím totiž podnikaly výpady do srbských vesnic v okolí Srebrenice, systematicky celé jejich obyvatelstvo vyvražďovaly, plenily a ničily celé vesnice.

• Celý text prof. Rajko Dolečka ČTĚTE ZDE.

Profesor zdůrazňuje, že uváděný počet obětí, který přesahuje osm tisíc, je ve skutečnosti počtem nezvěstných. Přičemž ani toto úplně nesedí, protože se podle jeho slov několik tisíc mužů, kteří měli být zastřeleni, rok poté zúčastnilo voleb.

Rajko Doleček ve svém článku bohatě cituje na desítky západních představitelů i médií, kteří teorii o nelítostném masakru více než osmi tisíc mužů zpochybňují. A mnozí z nich v Bosně tou dobou působili.

Zajímavý je prý i fakt, že během tzv. daytonských mírových jednání koncem roku 1995 představitelé bosenských muslimů o žádném masakru nemluvili. Vše se objevilo až mnohem později.

„V krvavých konfliktech v někdejší Jugoslávii nikdo nebyl bez okrvavených rukou, je ale nezbytné si uvědomit, že Srbové rozbití Jugoslávie nejenže nechtěli, ale i její rozbíjení nezačali. Je smutná pravda, že většina Evropského společenství (pak Unie) s maximálním nasazením Německa, později i USA rozbití Jugoslávie a maximální očernění Srbska morálně i materiálně podpořila,“ dodává profesor Doleček.