Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) se postavil proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze. Ani trochu se mu totiž nelíbilo, že tento soud smetl ze stolu policejní odposlechy využité v korupční kauze bývalého hejtmana Středočeského kraje za ČSSD Davida Ratha. Nejvyšší soud dal Pelikánovi za pravdu a policejní odposlechy do případu vrátil. A právě tady je podle Holländera problém.

„Nejvyšší soud, jenž je o stížnosti pro porušení zákona příslušný rozhodovat a kromě oprávnění ve věci přijmout akademický výrok je nadán i kompetencí kasační (tj. zrušující), resp. apelační (tj. rozhodnout ve věci samé), a to – do roku 2001 – i v případě stížnosti podané v neprospěch obviněného. Právní institut stížnosti pro porušení zákona byl zaveden do československého právního řádu pod sovětským vlivem přijetím trestního řádu v roce 1950, přejímán pak i do dalších kodifikací trestního procesu a zůstal zachován i v právním řádu České republiky po roce 1993,“ píše bývalý ústavní soudce.

Celý komentář najdete zde

„Proč i po roce 1989? Žel, zůstal pro politiky reprezentující moc výkonnou populistickým prostředkem v řadě kauz přinášejícím potlesk davu,“ doplnil Holländer.

Profesor  Holländer v této souvislosti připomíná, že před rokem 1950 platila právní úprava, podle které se sice nejvyšší soud mohl k verdiktu jiných soudů vyjadřovat, ale pouze v akademické rovině. Verdikt měl sloužit pouze jako sjednocující názor pro podobné případy v budoucnu, ale verdikt nejvyššího soudu nemohl ovlivnit případ aktuálně projednávaný. V tom je rozdíl  mezi právní úpravou před rokem 1950 a po roce 1950. Sluší se připomenout, že právě rok 1950 patřil k nejkrutějším letům nadvlády komunistů v tehdejším Československu.

V roce 2001 navíc Ústavní soud ČR konstatoval, že stížnost pro porušení zákona v neprospěch obviněného je protiústavní, Nejvyššímu soudu ale ponechal právo vyslovit se v akademické rovině pro a ujednotit tak rozhodování soudů v podobných kauzách v budoucnu. Dá se tedy říci, že Ústavní soud ČR navrátil situaci před rok 1950. Holländer je proto přesvědčen, že verdikt Nejvyššího soudu se nesmí vztahovat na probíhající případ Davida Ratha.