Halík kritikou reaguje jednak na Dukův nedávný rozhovor pro LN, v němž kardinál odmítl Halíkovo vystupování v otázce uprchlické krize. A také na to, že Duka při svatojánských slavnostech usedl do zlatého kočáru. Podle Halíka se Duka svými posledními kroky distancoval i od papeže Františka.

Halík se dlouho domníval, že jeho a Dukovy postoje se budou ve své různosti doplňovat a tato různost může být církvi velmi prospěšná, protože umožňuje oslovit širší spektrum společnosti. „Kardinál se bude snažit o diplomatickou vstřícnost k držitelům moci, na mne zbude nevděčná kriticko-prorocká role ve vztahu k mocnářům, kardinál bude udržovat tradici lidové zbožnosti, bude leskem vojenských přehlídek a božítělových průvodů těšících pamětníky a já zas budu spíše oslovovat kriticky smýšlející intelektuální kruhy a mladší generaci v církvi i mimo ni. Církev jistě potřebuje obojí. Myslel jsem si dlouho, že se budeme doplňovat tak, jak tomu bylo s různými proudy v církvi už od známého sporu a následné dohody mezi apoštoly Petrem a Pavlem,“ uvedl Halík.

Proč si tak inteligentní člověk neuvědomuje význam takových gest

Na poznámku novináře, zda už si nyní nemyslí, že se budou s Dukou doplňovat, pak dodal: „Při čtení toho nešťastného emotivního rozhovoru kardinála, kde se distancoval nejen ode mne, ale zřetelně i od papeže Františka a asi prozradil o svých postojích víc, než možná chtěl, jsem si uvědomil, že ten rozdíl obou koncepcí je větší, než jsem si myslel. A když jsem se vzápětí dočetl, že při svatojánských slavnostech kardinál opět usedl do zlatého kočáru, tak jsem se musel ptát, proč si tak inteligentní člověk neuvědomuje symbolický význam takových gest a jejich poselství o církvi pro dnešní sekulární společnost, proč si neuvědomuje, jak tím ztrácí vážnost a věrohodnost.“

Když Halík kardinálovu projížďku ve zlatém kočáře kritizoval, Duka prý reagoval slovy „Ty nemáš rád baroko.“ Duka má totiž dva koníčky – politiku a historii. „V obou oblastech má však svá ideologická schémata a přílišná záliba v minulosti mu asi poněkud ztěžuje vnímavost pro změnu společensko-kulturního kontextu,“ uvedl Halík.

Sám prý má baroko velmi rád, ale nemá rád hru na baroko. „To, co bylo přirozeným výrazem tehdejšího postavení církve ve společnosti, se dnes mění v nostalgický folklor na hranici směšnosti,“ kritizoval znovu Dukovu projížďku ve zlatém kočáře.

Zeman se stává bezpečnostním a politickým rizikem pro tuto zemi

Kritizoval také vztah Duky k prezidentovi: „Kardinálova vstřícnost k Zemanovi může přinést církvi dvě staré budovy na Hradě, ty však mohou být znovu zestátněny – a ztráty, které ta přítulnost k moci znamená pro věrohodnost církve, jsou nepoměrně větší,“ myslí si.

Halík se pustil také do prezidenta: „Poté, co prezident Zeman pronesl osudovou větu, že jsme konečně svobodni od vlivu Evropské unie a Spojených států, a tu svobodu představil jako svobodu otevřít dveře nedemokratickým zemím Východu, tak jsem si uvědomil, že tento člověk se skutečně stává bezpečnostním, morálním a politickým rizikem pro tuto zemi.“

Halík si také myslí, že dnes jsou zapotřebí osobnosti v kultuře i politice, hájící jasnou prozápadní orientaci naší země. „Češství bez uvědomělého evropanství je zatuchlý provincialismus. Naším hlavním národním zájmem je být aktivním účastníkem procesu evropské integrace, snu mnoha generací, který se jako nikdy v dějinách přiblížil svému uskutečnění. Izolacionismus od Západu a od srdcových zemí Unie by pro nás byl politickou a kulturní sebevraždou,“ prohlásil s dodatkem, že EU potřebuje reformu.