Podle původní dohody mezi někdejším rumunským premiérem Victorem Pontou a tureckým prezidentem Recepem Erdoganem mělo Turecko vystavět v Istanbulu pravoslavný chrám a Rumunsku zase v Bukurešti mešitu. Zatímco v Turecku nakonec ke stavbě z legislativních důvodů nedojde, rumunská vláda hodlá svůj závazek naplnit. Rumunská veřejnost je však pobouřena a v drtivé většině případů se staví ostře proti rozhodnutí vlády a v hlavním městě země proběhlo několik bouřlivých demonstrací.

Negativní vliv Rumunů k islámu nemá příčiny jen v současné migrační vlně či teroristických útocích, ale vztahuje se rovněž k historickým zkušenostem. Země byla po celých pět staletí až do roku 1877 pod tureckou nadvládou. Vláda nabídla turecké straně pozemek v hodnotě 4,4 milionů dolarů zdarma, přičemž stavební náklady na mešitu ve výši 3,3 milionů dolarů by uhradila Ankara. Bývalý premiér Ponta tehdy poukazoval na fakt, že Turecko je klíčovým obchodním partnerem a mešita by se „vyplatila“.

Kritici z řad rumunských intelektuálů, historiků i politiků se však obávají, že by existence mešity do země přilákala další uprchlíky z Blízkého východu a Afriky. „Turecko se snaží o symbolické dobytí Evropy skrze výstavbu mešit. Nevím, proč bychom něco takového měli podporovat,“ zlobí se šéf protiimigrační strany Noua Dreaptă (Nová pravice, pozn. redakce) Tudor Ionescu. Odpůrci výstavby mešity rovněž argumentují přílišnou velikostí mešity, jež by měla pojmout až 2000 věřících.

Celý text v angličtině je ZDE.

V samotné Bukurešti přitom žije jen asi devět tisíc muslimů, kteří mají k dispozici deset mešit. Příliš početná není muslimská komunita ani v rámci celé země a její počet se odhaduje asi na 65 000. „Je poněkud překvapivé, když chce někdo stavět tak velkou mešitu v zemi, kde příliš mnoho muslimů nežije. Turecko chce tímto způsobem jen upevnit své mocenské zájmy na Balkáně,“ míní historik Ionut Cojocaru.

Obavy z možných důsledků výstavby mešity vyjádřil na svém facebookovém profilu i bývalý prezident země Traian Basescu. „Projekt mešity je nezodpovědný a představuje hrozbu pro národní bezpečnost. Možná si nedovedete představit, že v dopravní špičce se může vyhodit do vzduchu mladý muž ve jménu Alláha. Stejně vám patrně vaše inteligence neumožňuje si domyslet, že jsou tisíce mladých Rumunů odeslány do výcvikových táborů v Sýrii nebo Iráku.“

Podle internetového průzkumu veřejného mínění, jejž realizoval deník Gandul, vyjádřilo svůj nesouhlas s výstavbou mešity 90 % Rumunů. Někteří politici vzhledem k jednoznačnému postoji voličů nyní volají po uspořádání referenda. Další postup kritiků záměru vlády se bude odvíjet od rozhodnutí soudu. Autoři žaloby požadují, aby bylo zrušeno vládní rozhodnutí darovat turecké straně pozemek určený k výstavbě mešity.