„Spojené státy se na Blízkém východě ocitají na slepé koleji, region vykazuje čím dál větší vzdor a jednoznačným úspěchem nemusí skončit ani pokus o osvobození Mosulu,“ píše v úvodu komentáře pro server Literárky.cz. Spencerová. Americká vláda teď podle jejího názoru stojí mezi Islámským státem a odnoží al-Káidy. Bude to tedy volba mezi velkým zlem a zlem ještě horším. Nepříliš vřelé zůstávají i vztahy mezi Washingtonem a Moskvou. Mocnosti sice jakžtakž shodují na tom, že by si měli o osudu vlastní země rozhodnout sami Syřané, ale už se rozcházejí v otázce, koho všeho lze počítat mezi Syřany, kteří smějí rozhodnout o budoucnosti své země.

Američané nemají pod kontrolou tzv. umírněnou opozici, ale odmítají uznat právo prezidenta Bašára Asada vládnout své zemi, jelikož ho mají za krvavého vládce.

„Spojené státy i jejich nejhlasitější spojenci typu Británie nebo Francie se tak v Sýrii – ale spíše na Blízkém východě obecně – ocitly na slepé koleji, kde čelí mnoha neřešeným nebo nově vznikajícím problémům či otevřenému ‚výsměchu‘, a tak jim nezbývá, než zasypávat Rusko kritikou jeho válečných zločinů a hrozbou dalších sankcí. I tento postup má ale své mantinely. Zatímco Rusko reaguje na americká a britská obvinění bohorovně a neprojevuje větší snahu s Washingtonem nebo Londýnem o čemkoli diskutovat, basu už nedrží ani EU. Dospěla sice k závěru, že by se ruské nálety na východní Aleppo ‚mohly blížit válečným zločinům‘, ale na uvalení požadovaných sankcí se podle očekávání neshodla, byť ČR hlásila ‚vždy připravena‘. V evropských metropolích chybí nadšení i pro případnou válku se Sýrií (a Ruskem), zato v samotném Londýně přitom došlo na svého druhu ‚vzpouru‘, když největší britské protiválečné hnutí Stop The War odmítlo protestovat proti Rusku v Sýrii a lídr labouristů Jeremy Corbyn poslal případné protiválečné demonstranty rovnou před ambasádu Spojených států,“ píše dál k tématu Spencerová.

Celý text najdete zde.

V syrském Aleppu už podle Spencerové nemají vliv na situaci ve městě. Navíc se Turecko, Katar a Saúdská Arábie podle autorky dohodly na tom, jak z města dostat „své džihádisty“, což se Američanům nikdy nepovedlo. Údajně tedy jde o jakousi „facku Washingtonu“. Otázkou je, zda to pomůže prostým občanům Aleppa, protože ti nejtvrdší radikálové se s vysokou pravděpodobností odmítnou vzdát, ruským náletům navzdory. A civilisty vezmou s sebou do zapomnění.  

Situaci by nemusela zmírnit ani operace na osvobození Mosulu, protože koalice, která má druhé největší město osvobodit, je velmi různorodá. Vedle sebe stojí islámští šíité, sunnité, Američané, Kurdové a dává o sobě vědět i turecký prezident Erdogan, jenž nezastírá své snahy o přímé vojenské ovlivňování situace na území cizího státu.