V úvodu se Víchová věnovala informační válce a vyvracení mýtů. „Když začal Euromajdan, tak místo toho, abychom se bavili proč Ukrajina přistoupila k podpisu asociační dohody s Evropskou unií, proč ji nakonec Viktor Janukovyč nepodepsal, proč začaly protesty, tak se u nás řeší otázka ukrajinského fašismu, banderovců. Což je sice zajímavé téma, ale zrovna ne v souvislosti s podpisem asociační dohody,“ uvedla ukrajinistka.
Pak se jala vyvracet mýtus o dvou Ukrajinách, či o státu, který byl vytvořen uměle. „Dvě Ukrajiny je intelektuální otázka, se kterou přišel zhruba před 20 lety Mykola Rjabčuk,“ vysvětlila. Poukazoval na to, že Ukrajina po získání nezávislosti v roce 1991 je rozdělena na dvě části. Západní, která měla styky s Evropou mnohem živější a znala magdeburské právo, a na tu druhou, která byla 300 let pod ruským impériem. „To byla jeho otázka, kterou poskytl v intelektuální diskuzi. Na což mu spousta intelektuálů odpovídala, že těch Ukrajin může být také 27. Protože srovnávat třeba Oděskou oblast s Luhanskou je nesmysl,“ uvedla. Bohužel byla tato intelektuální debata zneužita politicky. „Vždy před volbami pozvedli otázku fašistického západu a internacionálního východu. Týkalo se to i prezidentů Kučmy a Janukovyče. Když volby vyhráli a dosedli na kyjevský trůn, tak na to čtyři roky zapomněli. A Ukrajina byla zase jednotná. Tyto argumenty pak vytáhli zase před dalšími volbami,“ konstatovala Lenka Víchová.
První revoluce byla už v roce 1990. A byla úspěšná
Majdan není zdaleka první ukrajinskou revolucí jejích novodobých dějin. Už v roce 1990, tedy rok před rozpadem Sovětského svazu, vyšli zde lidé masově do ulic. „Této revoluci se říkalo Na žule. Má to opět spojení s Majdanem, náměstím Nezávislosti. Taky tady vznikalo stanové městečko, studenti začali hladovku,“ sdělila. Požadavky byly jasné. Samostatnost Ukrajiny, svobodné volby, a aby branci nemuseli sloužit na vojně po celém území Sovětského svazu, ale jen na Ukrajině. „Tato revoluce je považovaná za velice úspěšnou. Všechny její požadavky byly splněny. Do roka se Ukrajina stala nezávislou, čímž se vyřešili i ti branci. Následovaly svobodné volby do parlamentu,“ upozornila. V roce 2000 a 2001 proběhly masové protesty proti prezidentovi Kučmovi, u něhož panovalo podezření, že svůj druhý mandát získal pomocí různých machinací. Této revoluci se říkalo Akce bez Kučmy. „Po několika týdnech byla surově rozehnána, i když se to nedá srovnat s tím, jak skončil loni Majdan,“ zmínila. Po třech letech se konala dobře známá Oranžová revoluce.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Oldřich Szaban