Už před ním o tom hovořil i ústavní právník Jan Kysela. Podle něho rozhodnutí soudu povede ke zvýhodnění státu. Předseda Ekumenické rady církví Joel Ruml se ale domnívá, že v praxi k žádnému výraznějšímu rozdílu nedojde.

Šťovíček se opírá o restituční praxi

Původní znění zákona definovalo majetkovou křivdu jako znárodnění anebo vyvlastnění vykonané v rozporu s tehdy platnými právními předpisy nebo bez vyplacení spravedlivé náhrady. Soud vyškrtl slovo „spravedlivé“. „V kontextu celé věci není zřejmé, jaká výše náhrady by byla považována za spravedlivou a podle jakých měřítek (zda dobových, nebo současných) by se měla hodnotit,“ řekl k tomu generální sekretář Ústavního soudu.

Ředitel Petr Šťovíček se ve svém názoru opírá o restituční praxi z dřívějška. Úprava, kterou nařídil Ústavní soud, může postihnout pět až osm procent majetku. Vycházíme ze zkušeností z dřívějších restitucí, kdy se majetek vracel fyzickým osobám,“ uvedl pro týdeník Dotyk.