Čtvrtá průmyslová revoluce je fenomén, který před dvěma lety ještě jako by neexistoval, ale teď se stává jedním z hlavních hitů budoucnosti. Co to znamená? Jde jen o náhradu dělníka robotem a jaký bude ten robot? „Ukazuje se zásadní věc, kterou je potřeba, aby veřejnost znala. Není to pouze robotizace, je to systém komplexních senzorických systémů mapujících kterýkoli aspekt společnosti. Možnost využití systému big dat, která radikálním způsobem modelují všechny toky, jež probíhají ve výrobě, spotřebě, v organizaci zdravotnictví, řízení atd.,“ uvedl profesor Peter Staněk z Ekonomického ústavu Slovenské akademie věd ve svém vystoupení na Vratimovském semináři, který se konal uplynulý víkend ve Frýdku-Místku. Nejzásadnější změna podle něj je, že končí masová průmyslová výroba, ale začíná vznikat výroba pro konkrétního zákazníka, individualizovaná produkce a hlavní problém neustálého přestavování robotů se odstraňuje tím, že roboti jsou kognitivní a systém výrobků je tvořen jako puzzle.

Stovky tisíc kamer. Nepochybně je to náhoda

Profesor hovořil také o fenoménu umělé inteligence. „Má prý nahradit člověka. Podle některých dokonce bude inteligentnější než člověk, v některých případech to není žádný problém. Koneckonců se dá i dnes už říci, že tato inteligence přebírá postupně řízení mnohých infrastrukturních systémů ve společnosti,“ uvedl také Staněk. Poukázal i na to, že se předpokládá, že průmysl 4.0 bude proces rychlý. „Znám řadu prací, které se publikovaly v české veřejnosti, které říkají: Ničeho se nebojte, bude to proces pomalý, potrvá třicet čtyřicet let. A koneckonců změna je přizpůsobivší se a přijde ten známý Japonec Sató – sa to nějako utrase,“ zhodnotil s tím, že ale dochází k rychlému procesu, a to během jedné dekády. Připomenul technologie smart a v tomto kontextu upozornil: „Jistě nemusím připomínat, že rozruch vzbudilo analytické zhodnocení, že v Čechách máme 269 000 kamer, které nás sledují 24 hodin denně, a nikdo si nevyžádal soudní příkaz. Jestli si myslíte, že je to náhoda, nepochybně to náhoda je.“ A ze sálu zazněl smích. Své konstatování pak dal do souvislosti s procesy, jako jsou stárnutí populace, polarizace společnosti kvůli majetkovým poměrům a geopolitické změny. Věnoval se i důsledkům nastartovaných procesů, a to jsou propouštění a úbytek pracovních míst.

Proč neuspěla EU? A co s lidmi?

Čtvrtá industriální revoluce je podle Staňka obrovským technickým posunem, ale nastoluje dvě zásadní otázky: radikální pokles potřeby práce v celé společnosti. A co s lidmi? Co s lidmi, které nebude nikdo potřebovat? V této souvislosti zmínil profesor i problematiku garantovaného přijmu. A položil otázku, co bude náplní života? A také tuto: „Promiňte mi tu provokaci, je tahle společnost logická, smysluplná a funkční?“ Produkce se totiž zvyšuje, ale výrobky se neprodají, potraviny likvidují. „Je skutečně průmysl 4.0 jen nástrojem pro robotizaci a automatizaci produkce? Pro koho ale ta produkce bude? Uvolní člověka, ale co s tím člověkem? Hledá ten člověk své vlastní postavení ve společnosti? Já vám odpovím čtyřmi provokativními otázkami. Proč neuspěla Evropská unie? Zdánlivě jednoduchá, prostá, ba až sprostá otázka, ale co když odpověď obsahuje čtyři roviny. Zaprvé, ztratili jsme důvěru ve společný cíl. Ztratili jsme důvěru na národní úrovni i na úrovni EU. Nevěříme tomu, že společným úsilím dosáhneme posunu. Zadruhé, ztratili jsme důvěru jako takovou vůbec. Nedůvěřujeme sousedovi, politikům, zaměstnancům, zaměstnavatelům, Bruselu, nedůvěřujeme nikomu. Jestliže není důvěra, nelze realizovat bod jedna. Zatřetí, neztratili jsme svou lidskost? Všechno se teď přece měří efektivností, ziskovostí, marží atd. Chcete péči o klienta měřit pouze náklady na jeho uzdravení? A poslední rovina a tvrdá na politickou stránku. Neztratili jsme schopnost říkat pravdu, i když je nepříjemná a neladí s tím, co chceme?“ pokračoval ve svém referátu Staněk. Pak vyzval, aby si účastníci semináře představili tyto čtyři otázky v konfrontaci s průmyslem 4.0, a možná východiska pak ilustroval na situaci ve zdravotnictví, zemědělství, školství i v dopravě.

Máme všechno v rukou, nebo má někdo v rukou nás?

Profesor analyzoval také budoucnost obchodu s osobními daty. Pak také uvedl: „Jestliže tato společnost je informatizovaná, je kompletní, bude skvělé, když nebudete muset běhat po úřadech. Budete mít elektronický podpis a všechno máte v rukou. Nebo má někdo v rukou vás? Protože o vás má všechno od vašeho zdravotního stavu až po vaše úchylky? A takto strukturovaná informační společnost je jaká? Tím se dostáváme k jádru pudla. V krátké době poznáte zajímavou novou definici společnost 5.0. Společnost 5.0 se začíná stávat úplným hitem výzkumných oblastí. A co je podstatou? Je to společnost, která funguje na kompletní robotizaci, umělé inteligenci, digitalizaci za použití autonomních systémů. Je to společnost, kde jádrem musí být člověk, jeho život, náplň, fungování. Odpověď na otázku, co po nás zůstane, až tu nebudeme? Zprivatizované podniky? Úvaha o tom, jak odchází prezident a ministerský předseda řeční, akorát nevíte komu? I to je možné. Ale z toho vyplývá nejzásadnější fundamentální otázka dneška, jestliže technická revoluce probíhá v jedné dekádě, proběhne společenská revoluce v jedné dekádě?“

I umělá inteligence zařve: To snad není možné!

V referátu zmínil Staněk i to, že člověk potřebuje sociální interakci. „My ale společnost atomizujeme. Strčíme děcku do ruky laptop a doufáme, že nám dá pokoj. A pak se děcka střetnou v kavárně a nediskutují z očí do očí, ale diskutují přes klávesnice. Jaká je to logika? Vy vezmete logickou umělou inteligenci, ta umělá inteligence založená na logice se podívá na lidskou společnost a zařve: to snad není možné. Vždyť ta společnost není vůbec logická! To není homo sapiens, to je homo debilicus a uvedli nás do omylu. Protože, prosím vás, jedna zásadní výtka. Všechny úvahy Kurzweila a dalších, kteří říkají, že v roce 2045 bude umělá inteligence inteligentnější než člověk, jsou vážení, omylem jak bejk.“ A vysvětlil své tvrzení odpovědí na otázku, proč v noci spíme? Je to proto, že se má zbavit mozek toxinů? A představil výsledek posledních tří let neurologického výzkumu. „Máte nervové synapse, jednotlivá zakončení, máte dendrity. Dendrity umožňují přenos elektrických signálů a informačních systémů ve vašem mozku. Dendrity ale vzhledem k množství signálů a informací, které dostávají v průběhu dne, napuchají, jsou větší a větší. Jestliže by proces pokračoval, dojde ke kolapsu vašeho nervového systému. Proto v noci spíte, že dendrit uskuteční selekci informací. Nepodstatné je nepodstatné, nepodstatné jsou resetovány, podstatné jsou posunuty do mozku a mozek rozdělí krátkodobá a dlouhodobá paměť. Tak to alespoň funguje u lidí, kteří mají mozek, nehovoříme o kategorii bezmozkovců, bohužel velice rozšířené. Ale z toho vyplývá další důležitá věc, co je základem univerza a společnosti? Není to hmota, energie, čas, a co když je základem informace?“

Dnešní doba je založena na poskytnutí polopravdy

Staněk se pozastavil také u obecně přijímané teze, že všichni musíme mít minimálně tablet, protože bez něj nejsme in. Jenže i tady jde pouze o byznys. Podle Staňka nejde o zlepšení kvality života. „Jestliže je člověk sociální bytost, potřebuje sociální kontakty, jestliže je rozumná bytost, musí se naučit třídit informace. Jestliže je to bytost skutečně rozumná, musí dostat pravdivé informace. Ale dnešní doba je založena na poskytnutí polopravdy. Jestliže nemáte informace a nechápete je, nejste schopni odlišit lež a pravdu. Podstata všech politických hnutí je v tom, že říkají polopravdu. Reálný jev, který je spojen s něčím jiným. Vy jako voliči byste měli vyžadovat pravdu, reálné informace a odpověď pro vás o vaší vlastní budoucnosti. Zkuste si udělat takovou selekci pohledu na politickou scénu,“ doporučil mimo jiné profesor. 

Podle Staňka máme v rukou silný nástroj, a to nespotřebu. „Co je důležitější? Nový smartphone, nebo důvěrné podání ruky od souseda, který s vámi soucítí a v případě krizové situace vám pomůže? Z toho vzniká nový trend, který doufám, že pochopí EU a bude se nazývat lokalizace. Znovu se vracíme k pojmu lokálního společenství,“ uvedl Staněk.

Staněk: „Dospíváme k zásadnímu bodu zlomu.“

Profesor také upozornil: „Jistě znáte studii o vysychání planety. Jistě jste se dočetli o tom, že severní Afrika, Blízký a Střední východ se v průběhu patnácti let změní na savanu, povede to k pohybu 60 až 100 milionů lidí, pravděpodobně nepůjdou přes Atlantický oceán.“

Svůj referát na Vratimovském semináři zakončil i těmito slovy: „Civilizační střet jednotlivých procesů je velmi silný. Dospíváme k zásadnímu bodu zlomu. Problém je ale v tom, jestli je společnost připravena a ochotna k radikální změně, protože technický vývoj jde děsivě radikálně rychle dopředu.“