Akce je pořádána v rámci Národního konventu o EU, který funguje jako stálá platforma pro diskusi o aktuálních evropských tématech. Cílem akce je započít debatu o výhodách i rizicích spojených s přijetím eura.

Odpůrci přijetí  eura u nás převažují

V ČR se delší dobu vedou debaty o přijetí eura a podle posledních průzkumů spíše převažují odpůrci jednotné evropské měny. Zastáncem přijetí eura dosud byl prezident Miloš Zeman. V listopadu ovšem uvedl, že ČR může přijmout euro až v okamžiku, kdy bude vyřešena účast Řecka v eurozóně.

Současná vláda několikrát deklarovala, že v tomto volebním období termín přijetí eura nestanoví. Euro je tak nyní technicky možné přijmout podle odborníků i politiků nejdříve v roce 2020.

Kabinet navíc v prosinci schválil pravidelnou zprávu ministerstva financí a ČNB vyhodnocující plnění kritérií pro přijetí eura. V dokumentu obě instituce opět doporučily prozatím nestanovovat cílové datum vstupu země do eurozóny.

Většinu kritérií pro přijetí společné evropské měny ČR plní

ČR se sice při vstupu do EU v roce 2004 zavázala podnikat kroky k tomu, aby byla na přistoupení k eurozóně co nejdříve připravena. Stanovení termínu vstupu je však v kompetenci členského státu a závisí na míře jeho připravenosti.

Česko přitom většinu kritérií pro vstup do eurozóny plní. Výjimkou je účast v mechanismu směnných kurzů ERM-2. Vyhodnocení tohoto kritéria je totiž možné teprve poté, co česká měna do mechanismu ERM-2 vstoupí a bude stanovena centrální parita koruny k euru. Přijetí členského státu EU do eurozóny je podmíněno úspěšným minimálně dvouletým setrváním národní měny v ERM-2.

Jedním z řečníků na konferenci bude i slovenský ministr financí Peter Kažimír. V listopadu při návštěvě ČR uvedl, že Česko do budoucna euro zřejmě přijme. Zatím by ovšem s přechodem na jednotnou evropskou měnu podle něho nemělo kvůli nevyjasněné aktuální situaci v eurozóně spěchat. Na Slovensku podle něj po přijetí eura převážily výnosy nad náklady.