Otázky „jak vnímají jednotliví kandidáti úřad prezidenta České republiky“ se jako první ujal Jiří Drahoš, který zopakoval, že prezident by určitě měl dodržovat Ústavu a ne ji vykládat tvůrčím způsobem, jak před pár týdny veřejně tvrdil Miloš Zeman. „Je potřebná i dobrá reprezentace v zahraničí a mít jasnou vizi, kam chce, aby se naše společnost dále ubírala.“

Kandidát Vratislav Kulhánek se vyjádřil, že za silnou stránku naší české společnosti považuje dobré schopnosti a jako minus netoleranci. „Náš národ má obrovský potenciál daný historicky. Je třeba to rozvíjet dál a těmto našim schopnostem věnovat daleko větší péči a publicitu a nestarat se o šarvátky politiků,“ je přesvědčen. Netolerance by se dala potlačit tím, že by čeští politici mohli začít normálně mezi sebou komunikovat.

Podle Fischera by nový prezident k rozvoji pomohl i tím, že mu nebude chybět smysl pro humor. „Pokud prezident říká nestoudné vtípky a používá sprostá slova, tak podlamuje naši schopnost dívat se na svět s humorem. Opravdový humor by pomohl vnímat naše patálie s nadhledem,“ míní s tím, že to mu pro výkon úřadu přijde stejně důležité, jako důstojné chování.

Michal Horáček se s Mirkem Topolánkem shodli na tom, že Česko má velice nízkou sebedůvěru. „Za poslední měsíce jsem projel pět set padesát míst v Česku a našel jsem poklad v podobě tvořivosti lidí, naší pracovitosti a improvizace, jenže je tu opravdu nízká sebedůvěra, která by nám pomohla vykročit tam, kde už jsme jednou byli, mezi deset nejbohatších zemí světa,“ zdůraznil Horáček s tím, že je potřeba tomu skutečně uvěřit a vydat se tou cestou.

• Debatu si můžete poslechnout ZDE

Kdyby se stal Horáček novým prezidentem, vyznamenal by prý ve Vladislavském sále právě obyčejné lidi, které na své cestě po naší zemi poznal a kteří by svou pracovitostí a tím, co dokázali, inspirovali ostatní. „Rozhodně bych nejmenoval Dana Hůlku,“ pousmál se.

Topolánek prý také souhlasí s tím, že Češi jsou velmi pracovití a spořiví, což nás svým způsobem odlišuje od jižních zemí. „To vše si musíme chovat. Jsme založení jako exportní země na tom, co vyrobíme a vymyslíme. Nemusíme aktivním lidem házet klacky pod nohy. Bereme se možná příliš vážně,“ dodal. „Také si myslím, že demokracie je zápas podle zákona. Je třeba si uvědomit, že nemusíme lidi sjednocovat násilím a brát jim vyloženě jejich názory. Demokracie je charakteristická tím, že ve veřejném prostoru se zájmy vyjednávají a nepřikazují,“ upřesnil.

Posluchače nejvíce zajímalo, jak by se kandidáti ve funkci prezidenta stavěli k otázkam homosexuálního manželství a k eutanazii. K těmto zálěžitostem se nejvíce neústupně stavěl kandidát Petr Hannig. „Jsem praktikující katolík, a lidský život je boží dílo, a to od početí do přirozené smrti. Jsem velmi tvrdě proti potratům i proti eutanazii. Sňatky homosexuálů absolutně neuznávám, manželství je posvatné,“ řekl důrázně.

Podle Mirka Topolánka má být prezident především integrovaná osobnost. Má to být člověk, u kterého víme dopředu, jak se zachová. „Jde mi o deset milionů individuálních osudů a preferencí. Když hovoříme o svobodě, tak je to především svoboda individuální. Vždy budu při rozhodování preferovat, jestli nejsou poškozovány individuální svobody proti těm kolektivním,“ uzavřel.

Jiří Hynek na závěr poznamenal, že důležité pro naši budoucnost je i to, že vše, co prezident činí, musí konat v národním zájmu lidí žijících v České republice. „Prezident nikdy vůči zahraničí nesmí tvrdit něco jiného, než tvrdí vláda. Česko musí navenek vypadat vždy jednotně,“ uzavřel s tím, že vše je potřeba si vždy vyříkat doma.