„Naše křesťanská historie v Mosulu byla barbarsky zničena,“ řekl zničený reverend Paul Thabit Habib, který před Islámským státem uprchl do exilu v Irbilu. Vidí to prý od islamistů jako jasný vzkaz, že pro křesťany není v Iráku místo. V regionu přitom bylo křesťanství zakořeněno od svých počátků – téměř dva tisíce let.

Není to poprvé, co Islámský stát likvidoval památky nepřípustné podle jejich výkladu islámu. Starověké památky nevyčíslitelné ceny již byly zničeny ve městech Ninive, Palmýra a Hatra. Nemluvě o plenění knihoven a likvidaci uměleckých děl.

Počet křesťanů v Iráku měl podle oficiální statistiky klesnout z přibližně 1,3 milionu v roce 2003 na přibližně tři sta tisíc. Suzanne Bottová, která měla klášter na starost v rámci „poradenství“ USA po pádu Saddáma Husajna, prý po předložení obrázků povzdechla: „Ach to ne, ono je to úplně vypálené“. Dodala, že jsme ztratili velmi cennou památku ze samotných kořenů křesťanství.

Podle analýz snímků bylo zjištěno, že ke zničení komplexu muselo dojít již v září roku 2014. Po řádění demoličních strojů měla po památce zůstat jen holá pláň.

Klášter postavený mezi roky 582 a 590 byl svatý místem pro irácké křesťany. V roce 1743 v něm bylo sto padesát mnichů zmasakrováno, když odmítli konvertovat k islámu. Díky tomu se stal pro křesťany ještě posvátnějším. V roce 2003 se zde však usadili američtí vojáci dobývající Irák; ti nejprve tankem nabourali do jedné ze zdí a pak přemalovali starověké nástěné malby vzkazy typu „Miluju Debbie“. Až když na místo dorazil zhrozený vojenský kaplan, zjednal nápravu. Následně se americká správa Iráku velmi intenzivně zasadila o obnovu památky. „Svatý Eliáš byl zachráněn pro budoucí generace,“ psal v roce 2008 americký publicista James Foley. Ten byl mimochodem v roce 2014 také zavražděn komandem Islámského státu.