Úvodem se hovořilo o memorandu, které v uplynulých dnech podepsal ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD) s australskou společností. „Budeme-li vycházet ze stanoviska některých ústavních činitelů, tak automaticky můžeme říct, že je to nedůležitý dokument a cár papíru. Pokud se ale na to budeme koukat jako právníci, tak víme, že existuje něco jako legitimní očekávání. Česká republika podepsala s jedním ze subjektů memorandum. Je to věc, o které se domnívám, že může vyvolat legitimní očekávání,“ sdělil a připomněl kauzu Diag Human.

Představitelé ČSSD přitom stále trvají na tom, že je to memorandum, nikoliv smlouva, z které by vyplývaly pro Česko nějaké povinnosti. „Pokud by to ale byl bezcenný pár papíru, tak proč by se podepisoval,“ sdělil Hrádela se slovy, že jeho názor je odlišný od názoru sociálních demokratů. 

„Podívejme se, co je v tom memorandu napsáno,“ sdělil také to, že jej zaráží, že memorandum hovoří o celé České republice. „Jen v jediné odrážce se píše o Cínovci. Vše ostatní je stavěno do poněkud širší roviny než do projektu Cínovec,“ dodal Hrádela a poukázal na web společnosti, kde se hovoří o určitých legislativních předpokladech. „A tyto legislativní předpoklady zachycují například poplatky za těžbu nerostů,“ řekl. Nerosty pod zemí však podle něj patří státu.

A co politické aspekty celé kauzy? Které ministerstvo podle Hrádely udělalo ten rozhodující krok? „Žádné ministerstvo nechybovalo. Oni jednali všichni v pořádku. S jednou jedinou výjimkou. Kdyby nebylo memoranda. Tím, že vzniklo memorandum, vznikly problémy,“ dodal Hrádela. Existovaly podle něj možnosti zabránit i těžbě, která je. „Na otázku průzkumu existuje právní nárok. Možnost nedat povolení k průzkumu je velmi omezená. A když už je dáno povolení k průzkumu, tak pak se stanoví ložisko, důlní prostor, tyhle věci. Takže první otázka je – jaká je státní surovinová politika? A druhá otázka – bylo možné stanovit nějaké podmínky?“ zeptal se.