Dlouholetý předseda Jazzové sekce a někdejší disident a politický vězeň Karel Srp vystoupil spolu se spisovatelkou a signatářkou Charty 77 Lenkou Procházkovou před novináři. Důvodem bylo odmítnutí jejich nominace do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), kam je navrhl prezident Miloš Zeman.

Karel Srp se ve svém úvodním prohlášení vrátil ještě k předchozímu případu, kdy ho prezident republiky navrhoval za člena Etické komise pro oceňování účastníků protikomunistického odboje. Tuto nominaci odmítl premiér Sobotka s tím, že Srp je údajně nevyhovující osobou, protože byl dle předsedy vlády agentem Státní bezpečnosti.

Srp zmínil, že už dříve vyzval Sobotku, aby svá tvrzení písemně doložil konkrétními důkazy. „Pokud tak neučiní, podám na občana Sobotku žalobu,“ uvedl.

Spisovatelka Lenka Procházková pohovořila o své aktivitě během období bývalého režimu. „Moje první knihy, hry a články vycházely pouze v samizdatu. Podepisovala jsem je svým pravým občanským jménem a na toto jméno mi pak chodily předvolánky k výslechům na ministerstvo vnitra. První text, který jsem podepsala, aniž bych jej koncipovala, bylo prohlášení Charty 77,“ sdělila.

Procházková též řekla, že ÚSTR sice studuje totalitní režimy, ale ne proto, aby před jejich praktikami společnost varoval, ale aby tyto praktiky obnovil. Senátoři jejím nezvolením prý dali najevo svou zbabělost.

Karel Srp se pustil do senátní volební komise, která ještě před hlasováním na plénu jeho nominaci do Rady ÚSTRu odmítla s odůvodněním, že Srp pro své údajné členství v KSČ nesplňuje zákonný požadavek, aby se členem zmíněné rady stal. Šéf Jazzové sekce oponoval tím, že se mělo jednat o členství v době Pražského jara a vztahovat na toto uvedený zákonný požadavek je nesmyslné.

„Je mi lhostejné, jsem-li označován za partajního či nepartajního. Volební komise Senátu očividně nechce nikoho z levice. A na rovinu, já nechci senátory, kteří hajlují pro kohokoli, kdo jim platí. Kvůli svému přesvědčení jsem byl dvacet let u lopaty, seděl v kriminále a prošel stovkami výslechů,“ zdůraznil Srp. V KSČ bylo podle jeho slov před srpnem 1968 dva miliony a šest set tisíc lidí, kteří jsou do dneška kádrováni, zda jsou politicky košer. „Uzákonit barvu pleti v éře listiny základních práv a svobod, pak Senát nesídlí ve Valdštejnském paláci, ale v Reichstagu,“ rozhohnil se.

Následně referoval o členech senátní komise, která ho odmítla, a zmínil, co její členové dělali v době komunistického režimu, když on byl perzekuován a vězněn. „Daniela Filipiová za éry zločinecké organiazace vystudovala architekturu. Tomáš Grulich za éry zločinecké organizace získal doktorát filosofie. Lumír Kantor v době teroru absolvoval lékařskou fakultu atd. A pan předseda volební komise Luděk Jeništa byl komunisty v době zneužívání výchovy a vzdělávání přijat na pedagogickou fakultu v Ústí nad Labem. Tito svazáci vystudovali zadarmo a dneska nás moralizují! A já mam jen výuční list získaný v kriminále na Borech,“ pokračoval Karel Srp.

„Senátoři, které jsem jmenoval, šlapou po lidech. Organizují účelové štvanice a jestli jejich senátní klub poručí, pověsí i vlastní mámu. V současném senátním rybníku by můj spolumukl z Borů, Václav Havel, nikdy neplaval,“ dodal Srp.

Drsná atmosféra na tiskové konferenci nastala během prostoru pro pokládání otázek ze strany novinářů. Jeden z novinářů totiž na Srpa ostře naléhal, aby vysvětlil své tvrzení o tom, že „senátoři hajlují“ a další otázku uvedl konstatováním, že senátní komise jen jednala v rámci zákona, což Srp vzhledem k souvislostem zpochybnil hned v úvodu svého prohlášení. „Byl jste vyřazen prostě proto, že nesplňujete zákonnou podmínku, všechno ostatní, co jste tu povídal, je jaksi navíc,“ řekl Srpovi novinář ze serveru iDnes.cz.

Předseda Jazzové sekce reagoval, že záleží na tom, kdo zákon posuzuje. „Můžu se vás, pane Kopecký, zeptat, proč třeba předseda Senátu je bývalý člen? Proč šéf NATO je bývalý člen? Máte pravdu v tom, že ten zákon je nesmyslný. I lustrační zákon je nesmyslný a přežitý a využívá se jen k vyřizování osobních účtů. Máte pravdu, že zákony se mají dodržovat, pokud jsou ovšem přístupné logice,“ odpověděl Karel Srp.

„Mohl byste odpovědět na otázku, kterou jsem vám dal? Vy jste tady řekl, že nechcete senátory, kteří hajlují. Ptal jsem se vás, kteří senátoři hajlují. Slova mají svůj význam, tak mě zajímá, kteří hajlují!“ naléhal reportér rozkazovacím tónem v hlase na osmdesátiletého Srpa.

Bylo mu sděleno, že se jednalo o řečnickou nadsázku. „Kteří senátoři hajlují?!“ ptal se dál novinář. Na to se ozval rozruch v sále, že se jen štourá ve slovech a nechápe nadsázku. „To je jak s tou zákonností. Havel podle vás seděl právem? Zavřeli ho, protože nedodržoval zákony tehdejšího režimu,“ pustil se do reportéra jeden z posluchačů v sále.