Zatímco obyvatelé Kosova dodnes leteckým úderům NATO na Bělehrad blahořečí, Srbové je cítí jako obrovskou křivdu a nespravedlnost. Také z tohoto důvodu nemá NATO ani Spojené státy v Srbsku příliš oblíbenců. V loňském roce se pokusil znormalizovat vzájemné vztahy současný šéf Severoatlantické aliance Stoltenberg a nyní jej následoval také Biden, který přímo vyjádřil soustrast příbuzným obětí leteckých úderů.
Letecké údery na Bělehrad začaly 24. března 1999 a probíhaly dalších deset týdnů, v průběhu kterých bylo zasaženo mnoho vojenských, ale i civilních cílů. V samotném Bělehadě byla bombardována mimo jiné celostátní televize, která byla spojenci považována za hlavní nástroj propagandy prezidenta Slobodana Miloševiče. Podle zprávy Human Rights Watch zahynulo v průběhu bombardování více než pět set civilistů.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Josef Provazník