V úvodním bloku Klaus prezentoval své představy o konceptu školství. Jestli se něco má zlepšit, je potřeba znát aktuální stav, asi jeden z hlavních ideových soubojů v českém školství je podle Václava Klause ml. nyní o to, zda se má ve školách hlavně učit a tím hlavním je souhrn znalostí, anebo mají být školy komunitními centry, kde se mají lidé, učitelé a žáci nějak socializovat, rozvíjet své osobnosti apod. „Vládnoucí garnitury v posledních deseti letech myslí, že je to ta druhá varianta a ve školách to podle toho vypadá. Není nejdůležitější, co žáci školy umí, ale hlavní je načerpat dotace na různé moderní projekty a další věci kolem. Je ale otázka, jestli třeba pumpy na dálnici tam jsou proto, aby lidé načerpali benzín, anebo zda mají plnit komunitní funkci a řidiči kamionů se tam mají učit společně žít s ostatními lidmi a budovat tak společnost,“ vyjádřil svůj postoj k vládní vzdělávací koncepci Klaus.

Mají se žáci učit nebo bavit?

Dalším velkým tématem je podle něj otázka, zda má být ve škole vše snadné a zábavné a hlavním úkolem učitele je to skloubit a není role kantora už přežitá? Ani v tom se se současným trendem pedagog Klaus neztotožnil a dál se věnoval kritice množství vysokoškolských studentů u nás. Upozornil, že všechny systémy pro to, aby fungovaly, musí být jednoduché „Přečtěte si třeba Bílou knihu školství nebo rámcový vzdělávací program pro gymnázium. Já jsem to nikdy nedočetl, je to tak složitý jazyk a je to tak schválně uměle složité, jako když si žádáte o evropskou dotaci. Ve školském systému ale mají být pravidla i cíle jednoduché tak, aby tomu rozuměla i babička na vesnici. Co má umět deváťák? Nikde jsem to neviděl – umí anglicky aspoň tak, aby došel z letiště do hospody? Navíc je tam spousta protichůdných dokumentů – když začnete legislativu jako ředitel školy řešit, zjistíte, že to nelze,“ řekl Václav Klaus, podle nějž je u nás zákonných a podzákonných norem příliš mnoho a jejich počet stále narůstá.

Patří do školy politika?

Václav Klaus ml. zmínil i ideologie ve školství. „Jsem starší člověk a pamatuji ještě výuku dějin mezinárodního dělnického hnutí. Dnes jsou to trochu jiná témata, která nejsou příliš vědní a lidé na ně mají různé názory. Stát má ale jeden názor a to ještě hodně extrémní, a díky tomu se ve školách objevuje environmentalismus, genderové otázky a lidskoprávní témata,“ řekl pedagog Klaus a kritizoval i současnou koncepci inkluze, kterou označil za časovanou bombu. „Řada sporných věcí by šla zrušit škrtem pera, kdyby třeba přišla jiná politická garnitura, přesvědčená, že politika do škol nepatří, ale znovu vybudovat systém speciálního školství může být úkol na patnáct dvacet let, to je podobná demence, jako kdyby nějaký úřad u novorozenců rozhodl, že už kilové děti nebudou v inkubátorech, ale budou společně se zdravými dětmi na oddělení, protože je to správné. Speciální neonatologové začnou protestovat, že se zvýší úmrtnost, ale úřad jim řekne, že to tak není, že v řadě zemí to funguje, třeba v Kambodži a Laosu,“ pokračoval v kritice inkluze podobenstvím Klaus.