Cesta Junckera a Mogheriniové byla na poslední chvíli zrušena. Prý se tak stalo kvůli Junckerově hospitalizaci. Nově se prý počítá s tím, že oba do Kyjeva přijedou 27. dubna na summit EU-Ukrajina.

Spencerová se podivuje tomu, proč nepřijela alespoň Mogheriniová. „Oficiálně byla její cesta zrušena kvůli tomu, že nejede Juncker, ale ukrajinské Vesti konstatují, že takové vysvětlení není logické, neboť má vlastní plán cest: Nyní je v Lausanne u jednání s Íránem o jaderném programu, poté míří do Moskvy. A všude bez Junckera,“ upozornila žurnalistka.

Berlín kritizuje Moskvu i Kyjev

V Bruselu lze prý zaslechnout jiné vysvětlení. „Berlín v posledních dnech vyjádřil velkou nespokojenost v souvislosti se zprávami OBSE, že obě strany na východě Ukrajiny pokračují v ostřelování, čímž se zastavilo plnění dohod Minsk II. Berlín otevřeně kritizuje nejen Moskvu, ale i ukrajinskou vládu, která jednostranně prostřednictvím úprav zákona o zvláštním statutu změnila minské dohody,“ píše Spencerová.

Podle ní proto chce německá kancléřka Angela Merkelová další jednání kontaktní skupiny, která by stanovila přesné lhůty plnění minských dohod. A než se tak stane, bylo Bruselu doporučeno, aby veškeré kontakty s Kyjevem odložil.

Za útokem na Kolomojského prý byl přímý pokyn viceprezidenta USA

Spencerová se věnuje také pozadí probíhající „války oligarchů“, jejíž první obětí se stal Ihor Kolomojskij. „Patřil do čtveřice mužů, kteří ovládali ukrajinský energetický trh – měl ropu a spolu s Dmitrijem Firtašem ovládal zemní plyn, elektřinu má Rinat Achmetov a jadernou energetiku ‚Jaceňukův muž‘ Mykola Martynenko,“ vysvětluje novinářka.

Dále píše, že poslanec vládní Jaceňukovy Lidové fronty Serhij Leščenko na svém blogu vysvětlil, že za atakem kabinetu na Kolomojského byl přímý pokyn amerického viceprezidenta Joe Bidena. Následně Jaceňuk oznámil, že obě ropné firmy, nad nimiž Kolomojskij ztratil minulý týden kontrolu, tedy Ukrnafta a Ukrtransnafta, dostanou zahraniční manažery a do „reformování“ energetických firem se pustí i George Soros. „Maně to vyvolává asociaci s tím, že právě Bidenův syn Hunter už loni v květnu usedl ve správní radě Burismy, největšího a neprůhledného ukrajinského těžařského holdingu,“ podotýká Spencerová.

Kolomojského firmy vyloučeny z milionových tendrů

Kyjevská „skupina“ prý dál vyvíjí tlak na Kolomojského. V uplynulých dnech podle Spencerové byly jeho firmy vyloučeny z milionových tendrů na dodávky pohonných hmot ministerstvu obrany a jednomu z černomořských přístavů, přičemž obě zakázky získal Kolomojského konkurent Ihor Jeremejev. Navíc ministerstvo vnitra začalo vyšetřovat Kolomojského podíl na vraždě advokáta Serhije Karpenka, který v roce 2003 prý odmítl Kolomojského zastupovat v jednom z obchodních sporů.

Jenže s razancí z Kyjeva „houstne“ i rétorika lidí z Kolomojského okolí. Na víkendovém shromáždění v Dněpropetrovsku prý zněla varovná hesla namířená proti „kyjevským“. Nejotevřeněji se zatím vyjádřil Kolomojského chráněnec a vůdce neonacistického Pravého sektoru Dmytro Jaroš.

Kyjev se bojí žoldnéřských praporů

Podle Spencerové poté, co odmítl kyjevskou nabídku „změnit dresy“, prohlásil, že „na Ukrajině je všechno možné, tím spíš nový Majdan. Lidé mají svou hrdost, a když je dotlačí do kouta, ozvou se. A v rukou mají tolik zbraní, že už nikdo nebude sedět ve stanech, čekat měsíc dva, zpívat a mávat lampičkami.“ Jaroš také tvrdí, že už dnes je nutné uklidňovat ty nejradikálnější síly.

V podobném duchu se má vyjadřovat i velitel žoldnéřského praporu Dněpr a poslanec kyjevského parlamentu Volodymyr Parasjuk, podle něhož se Kyjev žoldnéřských praporů bojí.

Kolomojskij možná založí vlastní stranu

Co ve skutečnosti udělá Kolomojskij, není zatím zřejmé. Například Vesti prý soudí, že chce využít svého „patriotického image“ a vytvořit politickou stranu, která by v čele s Parasjukem byla s to oslovit voliče i na západě Ukrajiny a pomohla by oligarchovi vyjít z nynější politické izolace.

Údajně se přitom opírá o neveřejný průzkum, podle něhož na západě Ukrajiny nastalo voličské vakuum: Jaceňukova Lidová fronta dopadá katastroficky, Porošenko není oblíbený, lvovská Svépomoc má menší podporu, než se obecně myslí… „Lze předpokládat, že Kolomojskij ještě neřekl své poslední slovo,“ podotýká Spencerová.

Celý text je ZDE