V roce 2011 odešel z Ruska do Velké Británie, kde pobýval v Londýně. Nedávno z něj utekl právě do Nice, které leží na vyhledávaném Azurovém pobřeží. O detailech nechce Pugačev mluvit, ale tvrdí, že vše bylo legální. Tvrdí, že Rusko opustil proto, že jej ruská vláda chtěla připravit o jeho podnikatelské impérium v hodnotě 15 miliard dolarů. V Rusku Pugačev vlastnil dvě hlavní loděnice, největší světový důl a mnoho velkolepých nemovitostí v Moskvě i Petrohradu. Kreml však tvrdí, že je Pugačev podvodník a ilegálně odčerpal na své konto stovky milionů dolarů z úvěru poskytnutého Ruskou centrální bankou. Měl tak učinit v roce 2008, tedy v době vrcholící krize. Rusko kvůli těmto obviněním umístilo Pugačeva na seznam hledaných osob Interpolu.

„Ta obvinění jsou absurdní. Stát mě okradl a nějak si musí tuto krádež ospravedlnit. To je dnes v Rusku běžná praxe,“ cituje britský deník Pugačeva a dodává, že bývalý ruský miliardář rozhodně nevypadá jako muž na útěku. Má na sobě modré džíny, pohodlnou košili a i přes veškeré problémy je v dobré náladě. Loni v létě dosáhla ruská státní pojišťovna DIA značného úspěchu u londýnského soudu, když byla Pugačevovi zmrazena jeho zahraniční konta a musel odevzdat svůj ruský i francouzský pas, aby nemohl do dalšího stání vycestovat z Velké Británie. Pugačev je nyní, alespoň podle svých měřítek, na mizině. „Připravili mě o téměř všechny peníze. Zbylo mi jen posledních 70 milionů liber,“ stěžuje si jeden z bývalých nejbližších Putinových spolupracovníků.

Minulý měsíc se za dramatických okolností vzepřel soudu a tajně opustil Velkou Británii. A to přesto, že u sebe neměl pasy. Nejprve se dostal do Paříže a odtud do jižní Francie, do Nice. Pugačev tvrdí, že uprchl především proto, že se jej někdo pokusil zabít. „Od roku 2011 mi je neustále vyhrožováno smrtí. Mohl jsem buď poslechnout soud a riskovat život svůj, mé manželky a dětí, nebo odejít,“ tvrdí Pugačev a dodává, že mu bylo zmíněnou ruskou společností DIA řečeno, že když zaplatí 300 milionů liber, jeho problémy zmizí. V opačném případě mu bylo de jeho svědectví vyhrožováno, že „mohou jeho nejbližší utrpět blíže nespecifikovanou fyzickou újmu.“ Jeho tvrzení před soudem však zástupci DIA rezolutně odmítli jako lživé a nezakládající se na pravdě.

V květnu Pugačevův bezpečnostní tým našel na podvozku aut vlastněných jeho rodinou jistá dálkově ovládaná zařízení. Speciální protiteroristická jednotka, Scotland Yard SO15, je poté odmontovala a odvezla pryč. „Podle mého názoru šlo o nějaký druh výbušniny,“ říká Pugačev. Jeho právníci zase naznačují, že šlo patrně o sledovací zařízení, které na podvozky vozu instalovali lidé napojení na ruskou pojišťovnu DIA. Samotný Scotland Yard případ podle britského deníku odmítá komentovat. Britští právníci DIA tvrdí, že jde o fanzatii odehrávající se v Pugačevově hlavě. „Chce tím jen odlákat pozornost od skutečnoti, že naprosto pohrdá soudem,“ cituje Guardian vyjdáření jednoho z nich. Pugačev si však i nadále trvá na svém. Poukazuje přitom na osud dalších dvou Putinových kritiků žijících v minulosti ve Velké Británii. Alexander Litviněnko i Boris Berezovský jsou již totiž po smrti.

Rozhovor probíhá v pětihvězdičkovém luxusním hotelu v Nice s výhledem na pláž. Pugačev se zde cítí jako doma, protože má francouzské občanství od roku 2009 a do Francie jezdí posledních dvacet let. Přesto tvrdí, že se chce vrátit do Velké Británie, a proto i po útěku spolupracuje s britským soudem. Nyní dvaapadesátiletý Pugačev působil nejprve jako poradce bývalého ruského prezidenta Borise Jelcina. V roce 1996 se podílel i na jeho předvolební kampani. „To byly poslední svobodné volby v mé zemi,“ říká tichým hlasem Pugačev. Později se však dostal i do těsné blízkosti Jelcinova následovníka, Vladimira Putina. Dokonce se zasadil o jeho nástupnictví. „Byl jsem součástí malé skupiny, jejíž součástí byla mj. Jelcinova dcera Tatiana či poradce Kremlu, Valentin Jumašev, která vybrala Putina jako příštího prezidenta. Uznávám, že naše tehdejší rozhodnutí je tragédií pro celé Rusko,“ konstatuje Pugačev tichým hlasem.

celý text v angličtině máte k dispozici ZDE

Zpočátku však patřil Pugačev k nejbližším Putinovým spojencům. „Vídali jsme se každý den a trávili spolu čas až do pozdních nočních hodin. Debatovali jsem o státních podnicích a dalších ekonomických tématech,“ vzpomíná Pugačev. Za osobního přítele prezidenta se však nepovažoval, protože dle jeho pozorování byl „Putin vždy velmi uzavřený člověk“. Vladimir Putin prý zpočátku nečekal, že se opravdu stane prezidentem. Všechno se dělo naprosto spontánně. „Jestli se ptáte, jaký Putin ve skutečnosti je, tak mohu říci, že dvě desetiletí v KGB se na něm samozřejmě výrazně podepsala. Je člověkem minulé éry, které kraloval Brežněv a politbyro. Stejně jako každý jiný člověk, také Putin si tehdy utvářel své názory na základě sledování sovětské televize. Putin ovšem nikdy nebyl politikem. A není jím ani dnes. Diskuze ho nezajímají. Spíš si řeší nějaké své komplexy,“ tvrdí Pugačev.

Na druhou stranuj Pugačev tvrdí, že Putinovým úmyslem rozhodně nebylo nastolit zločinný režim, který podle Pugačeva v Rusku vládne dnes. „Obklopil se ovšem podobně smýšlejícími lidmi, které příliš dobře neznal. Tito lidé se okamžitě začali obohacovat na účet obyvatel Ruska. Svěřoval se mi, že chce zůstat v prezidentském úřadě jen tři nebo čtyři roky. Byl to pragmatik a chtěl také zbohatnout. Bavili jsme se o tom často. Prostě nechtěl opustit úřad jako chudý člověk. Na konci svého prvního prezidentského úřadu se však začal obávat, co se stane, když opustí Kreml. Jeho nejbližší spolupracovníci jej pak přesvědčili, aby se ucházel o prezidentský úřad i v dalším období,“ sděluje Pugačev. Bohatství prezidenta Putina je prý nyní nedozírné. „Za svůj majetek považuje vše, co patří k území Ruské federace. Gazprom, Rosněfť i další společnosti. Stal se tak nejbohatším člověkem na světě,“ je přesvědčen Pugačev.

„Jsem si rovněž jistý, že v prezidentském úřadě zůstane stejně jako Brežněv nebo Stalin po zbytek svého života. V případě odstoupení z funkce pro něj nevidím žádné záruky beztrestnosti. A to ví samozřejmě dobře i on sám,“ říká Pugačev, který působil deset let jako senátor za republiku Tuva a řídil jednu z největších ruských společností OPK. Měl kancelář přímo v Kremlu a s Putinem úzce spolupracoval do roku 2006 do roku 2007. V té době se začali názorově vzdalovat a potkávali se čím dál tím řidčeji. „Nikdy jsme vlastně neměli stejné ideologické východisko. Já jsem zůstal nezávislý i ve chvíli, kdy Putin očekával, že se před ním budou ostatní plazit po břiše. V té době se radikálně změnil. Měl svůj vlastní tým, své vlastní nástroje. Neviděl jsem tam pro sebe žádnou perspektivu, tak jsem jednoho dne odešel.“

Pugačev se také v rozhovoru s reportéry Guardianu vyjádřil k ukrajinské krizi. Anexi Krymu osobně považuje za zásadní chybu. „Putin není žádný stratég. Poslouchá politbyro složené z lidí působících v minulosti v KGB. Oni jsou ve svých postojích velmi agresivní,“ tvrdí Pugačev a dodává, že se západní politici při jednání s ruským prezidentem opakovaně dopouští neméně zásadních chyb. „Každý kompromis považuje Putin za své osobní vítězství. Jinak je jím uplatňovaná politika katastrofálním způsobem nekoordinovaná,“ kritizuje Pugačev; a hovoří také o úmrtí svého blízkého přítele a opozičního vůdce, Borise Němcova, který byl zavražděn před několika měsíci nedaleko Kremlu. „Nevím, kdo jej zabil. Ale stát řídí Putin – a ten nese hlavní zodpovědnost za to, co se děje ve státě. Když je opoziční politik zavražděn 100 metrů od Kremlu, tak je to velmi divné. FSB navíc měla Němcova pod dohledem 24 hodin denně,“ říká Pugačev.

V rozhovoru, který trval několik hodin, podle reportérů Guardianu uznává Pugačev jen jedinou svoji chybu. „Napomáhal jsem tomu, aby se mohl Putin dostat prostřednictvím nedemokratických nástrojů k moci. Já i ostatní jsme věřili, že jenom tak se podaří ochránit postjelcinovskou demokracii. Už dávno vím, že jsme to raději měli nechat na voličích. Ztratili jsme vše, co jsme získali za Jelcina. Pro Rusko a jeho obyvatele je to obrovská tragédie,“ uzavírá Pugačev.