Aby se dostali Afroameričané na současnou úroveň bílých spoluobčanů, potrvá jim to při stávajících ekonomických projekcích 228 let. Americká rodina s jihoamerickými předky (latinskoamerická) pak má odstup 84 let.

Celý text je ZDE

Vypočítali to vědci z Institute for Policy Studies (IPS) ve spolupráci s Corporation For Economic Developement (CFED). Zaměřili se na vývoj majetku amerických domácností v letech 1983 až 2013.

V těchto třiceti letech průměrně bohatství domácností bílých Američanů vzrostlo o 84 procent, třikrát rychleji, než je tomu u Afroameričanů.

Nejbohatší Američané, kteří jsou zařazeni do žebříčku Forbes 400, zbohatli za těchto třicet let v průměru o 736 procent.

„Pokud tyto trendy budou pokračovat dalších třicet let, čistý majetek průměrné bílé rodiny poroste o 18 tisíc dolarů ročně, ale černá a hispánská domácnost si polepší o 750, respektive 2250 dolarů ročně,“ uvedl server týdeníku The Nation.

Ve Spojených státech se prý neuplatňuje princip meritokracie, kdy ti nejlepší ve společnosti také nejvíce vydělávají a jsou pro celek přínosem. Sociolog Dalton Conley z Princeton Univerzity došel k závěru, že bílá americká rodina na hranici chudoby má roční čistý příjem 10 až 15 tisíc dolarů, ale černá rodina v této kategorii už má finanční problémy, protože je více zadlužená a musí splácet úroky. Tím více ji to drží finančně „pod vodou“.

Nejabsurdnější na celém problému je to, že americká vláda naopak tuto příjmovou nerovnoměrnost zhoršuje. IPS a CFED vypočítaly, že od roku 1994 americké vlády utratily na programy lepšího vzdělání, spoření na důchod nebo bydlení třikrát více. V roce 1994 to bylo 200 miliard dolarů, loni už 600 miliard dolarů. Ale většina z těchto peněz se vrátí těm nejbohatším.