„Klíčové západní banky jsou již delší dobu obviňovány z toho, že skrytě ovlivňují cenu zlata, aby tak byla zachována dominantní úloha dolaru jako světové rezervní měny. Podílí se na tom JPMorgan Chase, švýcarská banka UBS, londýnská Barclays Bank, Deutsche Bank, Societe Generale a mnohé další banky,“ uvádí Engdahl s tím, že západní banky vydávají cenné papíry a podepisují různé spekulativní dohody, které nemají s reálnou cenou zlata nic společného. „Zkrátka a dobře, bankovní operace spojené se zlatem v Londýně a New Yorku jsou v nedůvěryhodných rukách,“ soudí absolvent prestižní americké univerzity Princeton, který dále studoval a pracoval také v New Yorku a Evropě. Vedle toho také vydává ekonomicko-politické publikace a přispívá do několika světových periodik.

„Jak se ovšem dalo předpokládat, současný stav věcí nemůže uspokojit rostoucí ekonomiky zemí, jako jsou Čína, Rusko a další rozvíjející se mocnosti. Než by ale tyto země nahlas bědovaly, raději geniálním způsobem pracují na vytvoření trhu, který nebudou moci západní banky ovládat. Tento nový přístup je spojen s projektem nové Hedvábné stezky a také vznikem Asijské investiční banky pro infrastrukturu (AIIB),“ konstatuje Engdahl a upozorňuje na založení čínského zlatého investičního fondu letos v květnu, jehož cílem je posílit úlohu Číny na trhu se zlatem.

„Čína bude investovat do těžebních projektů v zemích obklopujících Hedvábnou stezku, aby tak povzbudila tamější centrální banky ke zvýšení podílu drahých kovů. Čína se ostatně vyjádřila v tom smyslu, že jejím cílem je umožnit euroasijským zemím zvýšit podporu svých měn prostřednictvím zlata. To představuje velmi prozíravý krok na cestě k vytvoření stabilního trhu se zlatem, jenž by byl chráněn před měnovými válkami Washingtonu,“ soudí Engdahl. Rusko v tomto směru s Čínou aktivně spolupracuje a těsně před vytvořením čínského fondu byla podepsána smlouva, na základě které by měla být prozkoumána naleziště zlata v Magadanu. „Během posledních několika let Rusko  doplňuje svá aktiva o zlato. Fyzické zásoby letos v červnu tak činily 1250,9 tuny,“ uvádí Engdahl.

Samotné Rusko je dnes považováno za třetího největšího producenta zlata a ročně se jedná o 245 tun. Vedle toho v Číně se ročně vyprodukuje plných 450 tun zlata. „Také další ze členů BRICS, Jižní Afrika, podporuje úsilí Ruska a Číny nahradit devalvační dolarový systém. Celkově je čínský projekt nové Hedvábné stezky a ruská Euroasijská hospodářská unie centrálním nervovým systémem budoucnosti a zároveň nejrychleji rostoucí hospodářský prostor na světě. Vzestup rozvíjející se čínské nebo indické ekonomiky bude poptávku po investicích ve zlatě ještě více usnadňovat. Zatím se většina lidí soustředí na denně zveřejňované ceny zlata západními organizacemi typu COMEX nebo London Bullion Market Association, reálná cena zlata roste každým dnem. Tento trend je trnem v oku amerického ministerstva financí, Wall Streetu a dalších,“ uzavírá Engdahl.