Pravidelné ohlédnutí za tím, co z uplynulého týdne v médiích nejvíce stálo za pozornost, začíná Petr Žantovský nedělním pořadem Horizont ČT24. Ten se zabýval výsledkem regionálních voleb ve Francii, v nichž předsedkyně Národní fronty Marine Le Penová a její neteř Marion Maréchalová Le Penová dostaly ve svých regionech více než 40 procent hlasů. „To v našich médiích samozřejmě vyvolalo velkou paniku, protože jejich straně se dává nálepka bezmála fašistická, nebo každopádně jako ultrapravicových a ultranesystémových politických aktivit. Není to správné to takhle zjednodušit a asi by bylo dobré, kdyby se Česká televize, když ji na to máme a platíme ji za to, vynasnažila najít nějakého analytika, který by dokázal popsat důvody vzniku i velice zvláštní a spletitý vývoj této strany,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Petr Žantovský.

Připomíná, že Národní fronta rozhodně není tou samou stranou jako před dvaceti lety za vedení Jean-Marie Le Pena. „Ale v každém případě nějaký důvod její existence je a bude čistě v samotných Francouzích, že jsou nespokojeni s těmi hlavními standardními stranami, ať je to ta Sarkozyho nebo Hollandeova. Vzestup Le Penů a jejich strany je dlouhodobý a průběžný. Vzpomeňme na to, že Jean-Marie Le Pen se dostal do druhého kola prezidentských voleb a jedině socialistické hlasy po velké celonárodní kampani dostaly do prezidentského křesla v roce 2002 Jacquese Chiraka, což byl gaullista. Z toho je patrné, že vliv myšlenek této strany ve Francii určitý je, roste a je čím dál větší. Neříkám, jestli kladný, nebo záporný, na to nejsem expert, abych to posuzoval, ale rozhodně to nelze podceňovat,“ myslí si mediální odborník.

Šlo o to znectít pejorativním nádechem slova Le Penovou u diváků

A už vůbec to nelze mediálně zlehčovat a shazovat způsobem, jakým to činí Česká televize. „Vyposlechl jsem si reportáž pana Zavadila z Paříže, tamního zpravodaje České televize, který nejprve o Le Penových prohlásil, že jsou – cituji – samozvané političky. To je výraz, kterému moc nerozumím, protože politikem je téměř každý samozvaně, když se rozhodne, že se bude politice věnovat, a to je jeho vlastní svébytné – samozvané, chcete-li – rozhodnutí. Býti politikem znamená starat se dobrovolně o věci veřejné, což znamená, že každý politik je v tomto smyslu samozvaný. To asi pan Zavadil takhle ale nemyslel, spíš chtěl ty dámy, protože se mu nelíbí jejich ideologie, nějakým způsobem znectít v očích veřejnosti. Nu a tak se mu zalíbilo ve slově samozvaný, protože samo to slovo v sobě obsahuje určitý pejorativní nádech, a tak ho použil,“ podotýká Petr Žantovský.