V úvodu této části pořadu bylo citováno stanovisko prezidenta republiky, který zřejmě ve světle řecké krize své stanovisko k přijetí eura částečně přehodnotil. „Pan prezident je sice i nadále přesvědčen, že ČR by měla vstoupit do eurozóny, ale na druhé straně plně přiznává protiargument, že finanční situace Řecka nepodporuje tento vstup, protože jako člen eurozóny by ČR musela platit řecké dluhy,“ uvedl mluvčí hlavy státu Jiří Ovčáček.
Politici měli euro ordinovat jen těm státům, které na to mají
Dědek k tomu poznamenal, že až bude ČR vstupovat do eurozóny, bude řecká krize dávno vyřešená. Podle Dědka je eurozóna stabilní, nejsou prý sebemenší náznaky toho, že by projekt eura měl kolabovat.
Hannig si myslí, že euro je v současné době ideový, nikoliv ekonomický projekt. „Když byl od roku 1979 evropský měnový systém, tak se jednalo o ekonomiku. ... Byl dán rozptyl 2,5 % plus a mínus. A už během dvou tří let se ukázalo, že je to nereálné. Některé státy jako třeba Itálie potřebují 6 %. Dostalo se to až k 15 % a dokonce Velká Británie v roce 1992 z toho systému vystoupila. Už se měli politici a ekonomové na toto dívat a euro ordinovat pouze těm státům, které na to mají,“ vysvětlil Hannig svůj pohled na celý problém.
Moderátor ale uvedl, že i podle skeptiků má ČR na přijetí eura daleko víc, než Řecko. „To má, ale Česko má zase víc na to být úplně samostatné. Nepotřebuje euro. Spousta států nemá společnou měnu, a přitom je ekonomicky velice vysoko. Zaplaťpánbůh že nemáme euro, protože jsme se přes ty události od roku 2008 až sem dostali poměrně dost dobře,“ reagoval Hannig.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam