Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
Nejdříve mi prozraďte, jak jste se stal islámofobem?
Jsem dětským psychologem a žiji v Kodani. Před deseti lety jsem neměl žádné vědomosti a žádný názor na islám. Potom jsem ale dostal práci jako psycholog, terapeut ve věznici pro mladistvé delikventy ve věku od 12 do 17 let, sedmdesát procent z nich je z muslimského prostředí. Snažil jsem se pochopit, proč se dostali do potíží se zákonem. Zjistil jsem, že u mých terapií se nedostavují výsledky. Chtěl jsem z toho důvodu vymyslet novou metodu pro jejich léčbu, musel jsem proto pochopit jejich kulturu a náboženství, abych jim mohl pomoci. Našel jsem rozdíly, které tu jsou – když pracujete jako psycholog, je potřeba těmto věcem rozumět.
O islámu pozitivně: Renomovaný religionista Ostřanský na ParlamentníchListech.cz
Jaké jsou to rozdíly?
Jsou čtyři. První zahrnuje hněv. My tady na Západě vidíme hněv jako známku slabosti. Když se hodně hněváme, ztrácíme tvář. V muslimských kulturách a zároveň i v koránu je hněv viděn jako síla. Oni dokonce mají Dny hněvu. Je to vždycky pátek. Je to svatý den v daném týdnu, když jdou do mešity.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Bartoš