„Z oblohy šlehají plameny jeřabin a cítíš vůni posledního sena. Jistě si vzpomenete, že je to začátek závěrečného zpěvu kantáty Bohuslava Martinů (rodáka z Poličky, pozn. red.) Otvírání studánek. Je tam krásný závěr tohoto zpěvu: z ruky do ruky si podáváme těžký klíč, klíč od domova. A tady jsme doma. Abych se vrátil k próze, jsem v Poličce už asi potřicáté a jedna z mých četných návštěv směřovala do poličského pivovaru a bez ohledu na kvalitu zdejšího piva si na pivovaru vážím toho, že je to jediný pivovar v republice, v jehož vrátnici se nonstop čepuje pivo. Blahopřeji vám!“ přivítal se s lidmi Zeman v úvodu své řeči.

Hned první otázka z publika rozesmála celé náměstí. Muž se tázal prezidenta, zda má Česká republika nějakou ochranu proti slunečním bouřím, které by nás prý mohly zasáhnout. „Vaše starosti bych chtěl mít. Ale já vás nebudu zesměšňovat a nechci to dělat, chápu smysl vaší otázky,“ sdělil mu Miloš Zeman s tím, že za větší nebezpečí považuje hrozbu tzv. blackoutu. „Mohli bychom dopadnout jako v New Yorku, kde byl také blackout, nesvítilo se, byla tma a s devítiměsíčním zpožděním prudce vzrostla porodnost v New Yorku,“ rozesmál opět našlapané náměstí.

„Jaké kouříte cigarety?“ zněl další dotaz. „Cigarety kouřím značky Davidoff a potom, kdo mi co dá. Těm druhým cigaretám se říká davajky. Připomenu, že nedávno zemřel bývalý německý kancléř Helmut Schmidt, který byl tzv. řetězový kuřák a stačila mu jedna sirka, kterou si ráno zapálil jednu cigaretu a pak už si připaloval jednu od druhé. Musím přiznat, že odpůrci kouření by mohli právem argumentovat, že kdyby nekouřil, mohl se dožít ne 96, ale 100 let,“ poznamenal Miloš Zeman.