„Víte, že mám vůči některým novinářům pocit, že dokážou, jak říká stará anekdota, oddělit zrno od plev, a poté otisknout plevy. Takovou plevou je v případě mé návštěvy v Ruské federaci článek, který se objevil na webu Zvezdy. Nejenom, že se od něj ruské orgány ústy ministerského předsedy distancovaly, ale tento článek byl okamžitě smazán, autor článku vyhozen, šéfredaktor dostal důtku, ale co je nejkrásnější, a to mi říkal Jirka Ovčáček, den nato se na témže webu objevil článek, který vychvaluje pražské jaro 1968. Doufám, že prominete, když řeknu, že novináři, v tomto případě ruští novináři, plně odpovídají charakteru prostitutek, i když se jim u nás říká presstitutky,“ řekl úvodem Zeman.

„Byli jste patrně u všeho, co se tady až dosud dělo. Nemohli jste být ale u mého jednání s prezidentem Putinem, které se protáhlo na dvojnásobek původně dohodnutého času, a proto bych vás chtěl informovat o tom, že jsem mimo jiné při tomto jednání zmínil také otázku ukrajinského historika Kozlovského. Je to historik, který je v současné době ve vězení v Doněcku, byl obviněn ze špionáže a je autor asi padesáti odborných publikací. Já jsem asi před půl rokem napsal dopis panu Zacharčenkovi z Doněcké republiky a žádal jsem ho z humanitárních důvodů o propuštění Kozlovského z vězení. Konstatuji, že jsem nedostal odpověď, což je drzost a nezdvořilost, takže příště se o Doněcké republice budu vyjadřovat krajně pohrdavě,“ řekl s despektem Zeman.

Nyní podle svých slov požádal prezidenta Putina, aby zasáhl ve prospěch Kozlovského. „Dá se to technicky řešit tak, že by se zahrnul podle minských dohod do výměny osob. Ať už zajatých, nebo vězněných. Takže to je snad jediná věc, o které nevíte. Všechno ostatní už znáte,“ zakončil Zeman.

Po dotazu novináře se více rozpovídal o setkání s bývalým sovětským vůdcem Michailem Gorbačovem. „Vyměnili jsme si názory na situaci ve světové politice a pozici Ruska v této světové politice. Víte, že Michail Gorbačov podpořil anexi Krymu, to je vám, doufám, známo, a že se zlepšily i vztahy s prezidentem Vladimirem Putinem. Věnoval mi i svoji knihu,“ řekl Zeman k setkání.

Další otázka směřovala k setkání s prezidentem Putinem a k tomu, že Zemana mrzelo, že nemohl přivést lebku svaté Ludmily. „Kde byl ten problém?“ zeptal se novinář. „Pokládám to za chybu české i ruské strany. Ten problém byl dvojí. Česká strana si přála, aby lebka svaté Ludmily byla vystavena v chrámu Krista Spasitele. Ruská strana to odmítla a navrhovala jiný pravoslavný chrám,“ sdělil Zeman. Spory byly o délku vystavení lebky. „Dobrá vůle byla na obou stranách. Na druhé straně, znáte to, když se nějaký úředník ujme nějakého jednání, tak jeho sebevědomí vzroste a snaží se vytvářet úplně zbytečné překážky,“ dodal Zeman.

Řeč přišla i na ustavující schůzi Sněmovny a jmenování Andreje Babiše (ANO) premiérem. „Tak já budu mít schůzku s Andrejem Babišem 28. listopadu. Jednám poměrně rychle. Předpokládám, že mě Andrej Babiš seznámí s první verzí svého návrhu ministerského kabinetu. Zatím orientačně předpokládám, že bych Andreje Babiše jmenoval 6. prosince premiérem a kolem 15. prosince jmenoval jeho vládu, přičemž v intervalu mezi 6. a 15. prosincem bych se jako obvykle sešel s kandidáty na jednotlivé ministry. Jsem opravdu zvědav, zda tito kandidáti budou rozumět svému rezortu, když Andrej Babiš říká, že to mají být odborníci,“ řekl Zeman a vyjádřil se i k žádosti o vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání, která byla opět do Sněmovny doručena. Otázku položil reportér České televize.

„Nepochybuji o tom, že informovanost České televize dosahuje až do Libereckého kraje. Jistě víte, že hejtmanem Libereckého kraje je Martin Půta, který je už tři roky trestně stíhán. A hejtman je něco jako premiér kraje. Takže měřme každému stejným metrem,“ vyzval Zeman.

Další otázka se věnovala prezidentským kampaním v Rusku a v Česku. „Poznamenal jsem svým bonmotem, že si nejsem jist, zda prezident Putin bude v březnu příštího roku zvolen 70 nebo 80 procenty. To bylo jediné, co se týkalo, a byl to bonmot, prezidentské kampaně. O české prezidentské kampani jsme nemluvili vůbec. Ale zato jsme věnovali velmi podstatnou část našeho rozhovoru tématu, které novináře asi příliš nezajímá, ale zajímá lidi, kteří se zabývají naší spoluprací. Ekonomickou spoluprací. A to je téma takzvané lokalizace. To neznamená nic jiného, než že zahraniční podniky umístěné na ruském území mají určité výhody. No a asi 90 % našich podniků takové výhody požívá a asi deset procent našich podniků se dostává do problémů a je kritika, že jsou svým způsobem diskriminováni. A my jsme se dohodli, nejen s prezidentem, ale i s dalšími ministry vlády na ruské straně a s ministrem Havlíčkem na české straně, že se tímto problémem, tedy stížnostmi našich podniků, budou zabývat. Dalším takovým tématem je dekret 166,“ poznamenal Zeman a vysvětlil podrobnosti.

„Dekret 166 se v podstatě týká výhod pro automobilový průmysl. A tyto výhody mají uplynout koncem roku 2018. Tak jsme se samozřejmě ptali, v zájmu Škody Auto a dalších podniků, jaký bude osud, a protože se připravuje následný dekret, co asi tak bude obsahovat. Takže jenom na těchto dvou konkrétních případech vidíte, že se většina našeho času věnovala a týkala technických, ale důležitých podrobností spolupráce obou stran,“ dodal Zeman.

Své pak Zeman řekl ke slovům předsedy TOP 09 Karla Schwarzenberga, jenž řekl, že návykové látky hlavu státu změnily a že nemá zábrany. „Kromě návykových látek, které Karel Schwarzenberg na rozdíl ode mě neužívá, mluvil také o tom, že je nesprávné, abych vyzval novináře, aby se naučili rusky, a že je dokonce nesprávné, že hovoříme bez tlumočníků. No, já bez tlumočníků hovořím ať už v ruštině, nebo v angličtině; a v New Yorku nebo ve Štrasburku mně to nikdo nevyčítal. Proč by mně to měl vyčítat tady, uvědomte si, prosím, že to znamená zkrácení nebo naopak prodloužení efektivity našeho jednání na dvojnásobek. Právě proto, že nepotřebujete ty tlumočníky,“ řekl Zeman.

První dáma po dobu návštěvy Ruska měla separátní program, prohlédla si Moskvu. „Šťastná to žena, jak pravila Božena Němcová,“ dodal Zeman.

Závěrem se hovořilo o plynovodu Nord Stream, který ostře vadí Ukrajině, vyvolává odpor v Polsku, pochybuje o něm Evropská komise a odsuzují ho Spojené státy, které by rády do Evropy dovážely vlastní zkapalněný plyn. „V Polsku ano, u nás ne. Jsem rád, že vás mohu informovat, že i po konzultaci s ministrem průmyslu a obchodu jsem vyjádřil plnou podporu České republiky plynovodu Nord Stream 2, abychom byli přesní, protože by to pro Českou republiku znamenalo ekonomický přínos v přibližné výši 1 miliardy eur. Takže já chápu, že když Polsko už trošku utrpělo tím, že se díky sporům o tranzitní poplatky – a ten původní plynovod vedl přes Baltické moře, a ne přes polské území, a jak víte, Baltické moře je velmi tolerantní, protože tranzitní poplatky nevybírá – tak z toho vyplývá, že lze pochopit odpor Polska vůči tomuto produktu. Ale znovu vám opakuji, že podobně jako Gerhard Schröder i já vřele podporuji tento projekt z důvodů, které jsem právě uvedl a jsem rád, že mě ministr obchodu a průmyslu v tomto podporuje,“ zakončil Zeman tuto otázku. 

Poslední otázku pak položil reportér ParlamentníchListů.cz, kdy se Zemana zeptal na článek korespondenta ukrajinské agentury UNIAN Romana Cimbaljuka. Ten tvrdí, že Zeman při své vstřícnosti k Putinovi zapomíná, že 25 % Čechů mluví rusky, a že by se tudíž mohlo stát, že podobně jako na Ukrajinu by vtrhli do Česka ruští vojáci, aby si například v Karlových Varech vynutili uspořádání referenda o připojení k Rusku. „Vpád Putinových vojáků by musel znamenat, že se k nám budou probíjet přes Ukrajinu a přes Slovensko. Já mám v plánu návštěvu Slovenska, tak to musím sdělit Andreji Kiskovi, aby se dokázal včas připravit,“ řekl ironicky Zeman.