Mnoho amerických velvyslanců prý bude muset své funkce opustit ještě před inaugurací prezidenta Donalda Trumpa 20. ledna. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom informoval list The New York Times (NYT). Americké ministerstvo zahraničí podle něj jménem Trumpova týmu rozeslalo 23. prosince příslušné pokyny politicky jmenovaným ambasadorům. Kariérním diplomatem není ani velvyslanec v Česku Andrew Schapiro.

Majdan proti Zemanovi v Praze?

ParlamentníListy.cz se dotázaly politiků, jak hodnotí působení Andrewa Schapira v jeho funkci velvyslance USA v ČR a zda přispíval k dobrým vztahům mezi oběma zeměmi, popřípadě v čem ano a v čem ne.

Většina politiků nehodnotí Schapirovo působení kladně. Často se objevuje kritika, že se necitlivě a aktivisticky vměšoval do vnitřních záležitostí České republiky, a někteří z nich dokonce mluví o tom, že vyvíjel podvratnou činnost a koordinoval akce proti prezidentu Zemanovi.

Předseda hnutí ANO a vicepremiér Andrej Babiš na dotaz neodpověděl.

Nereagoval ani předseda KSČM a místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip.

„Zlepšení vztahů mezi oběma zeměmi by prospěla třeba omluva za prolhané legendy, jimiž byla i Česká republika zavlečena do špinavých válek proti Jugoslávii, Iráku a dalším zemím. Nebo za to, jak američtí ‚strategičtí partneři‘ naložili s naším rodinným stříbrem typu podniku Aero Vodochody. Pan velvyslanec se však zviditelňoval kousky hodně za hranou obecně uznávaných norem. Například veřejným peskováním naší hlavy státu za to, že si troufla zúčastnit se moskevských oslav 70. výročí porážky fašismu. Nikdo přesvědčivě nevyvrátil ani indicie kolem role úřadu, v jehož čele pan Schapiro stál, v pouličních randálech, které testovaly šance na jakýsi ‚Majdan‘ i v Praze. Velvyslanec coby persona non grata na Hradě svou práci zvládal úspěšně jen sotva. Zkusme doufat, že jeho nástupce či nástupkyně vzájemným vztahům obou zemí poslouží mnohem lépe,“ říká místopředseda KSČM Josef Skála.