Francie je první zemí zapojenou do bombardování Libye, která otevřeně přiznala, že dodala libyjským vzbouřencům zbraně  -  a to i přes embargo, které je součástí opatření Rady bezpečnosti OSN, formulované v rezolucích 1970 a 1973. Tento krok lze tedy označit za flagrantní porušení rezolucí OSN.

"Požádali jsme naše francouzské kolegy o vyjádření, v případě, že prohlášení o dodávkách zbraní z Francie do Libye pro povstalce je pravdivé", řekl Sergej Lavrov, ministr zahraničních věcí Ruské federace v rozhovoru s televizní stanicí RT. "Čekáme na odpověď. Pokud by tomu bylo tak, jak se jeví, představovalo by to porušení rezoluce OSN 1970."

Alain Juppé, francouzský ministr zahraničí oproti tomu namítá, že se nejedná o porušování rezoluce: "pomáháme civilistům, aby se mohli lépe bránit". Toto je evropské pokrytectví v přímém přenosu.

 Dodávky zbraní byly také odsouzeny představiteli Africké unie, zatímco Čína se vyjádřila opatrně.

 Francouzský vojenský mluvčí, plukovník Thierry Burkhard přiznal, že zbraně, včetně kulometů, granátů s raketovým pohonem a munice, byly dodány do oblastí okupovaných rebely, pomocí leteckých výsadků. Podle oficiální informace tiskové kanceláře AP dodávky proběhly začátkem června v západních horách Nafusa.

 Předseda Africké unie Jean Ping tuto skutečnost odsoudil v rozhovoru s BBC. Řekl, že tím může být ohrožen celý africký region.

 Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Hong Lei nepřímo v reakci na akci Francie řekl, že členské státy by se měly vyvarovat kroků, které jdou nad rámec ustanovení rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Čína byla při tom vojenskou intervencí zemí organizace Severoatlantického paktu do vnitřních záležitostí Libye, nucena evakuovat 35 tisíc svých občanů a přišla o investice do libyjské infrastruktury v rámci rozvojové spolupráce v řádech miliard dolarů.

 Mluvčí povstalců Mahmúd Jibrilm, který je nyní v Rakousku, řekl, že k boji proti režimu Muammara Kaddáfího je zapotřebí dalších zbraní. Uvedl také, že by Prozatímní národní rada v Benghází potřebovala velké množství financí od zahraničních sponzorů pro to, aby mohla uskutečnit svůj program pomoci civilnímu obyvatelstvu.

 Velká Británie se mezitím rozhodla dodat povstalcům neprůstřelné vesty. Britský ministr zahraničí William Hague řekl, že Spojené království poskytne 5.000 sad neprůstřelných vest, 6650 policejních uniforem, 5000 reflexních vest a komunikačních zařízení pro Benghází. Výstroj je určena pro „policii", kterou povstalci v obsazených oblastech zřizují.

"Ozbrojení povstalci, přeci nejsou civilisté, které hodlala OSN ochráňovat"

 Francie byla jednou z hlavních sil za leteckou kampaní, pořádanou organizací Severoatlantického paktu, která je oficiálně zaměřena na ochranu civilistů před útoky vojenských jednotek revolučního vůdce Muammara Kaddáfího. Nicméně se v průběhu kampaně Západu proti Libyi ukázalo, že nešlo až tolik o ochranu civilistů, ale již od prvního okamžiku o Západem již dlouho předem plánovanou změnu režimu v Libyi. To je hlavní důvod, proč se Severoatlantická Aliance v této zemi angažuje.

 Libyjská prozatímní národní rada již obdržela první část finanční pomoci od mezinárodního společenství ve výši 100 miliónů dolarů, oznámil ministr zahraničí Velké Británie, William Hague. Rebelové, kteří usilují o svržení vůdce Kaddáfiho jsou financováni různými cizími státy, zejména Spojenými státy americkými, Velkou Británií, Itálií a Francií. Takové vměšování se do vnitřních záležitostí suveréních statů bohužel již není bezprecedentní.

 Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1970, která byla přijata dne 26. února tohoto roku, ukládá zbrojní embargo a zakazuje dodávky zbraní do Libye. Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1973, která stanoví bezletové zóny nad Libyí, umožňuje prostřednictvím odstavce 4 nicméně členským zemím NATO, aby "přijaly veškerá nezbytná opatření, NEHLEDĚ NA ODSTAVEC 9 REZOLUCE 1970, k ochraně civilistů a oblastí obydlených civilisty, které jsou ohroženy útokem v Libyjské arabské džamáhiriji, včetně Benghází, za vyloučení [přítomnosti] cizí okupační síly v jakékoliv podobě na jakékoliv části libyjského území."

Hilary Clintonová se pro CBS již dříve vyjádřila ve smyslu, že vláda Spojených států se zatím nerozhodla vyzbrojovat povstalce, ale pokud by tak učinila, měla by na to právo, neboť je v rezoluci 1973 tato výjimka uvedena.

Zdroj: http://www.bbc.co.uk/news/world-africa-12900706

Formulace odstavce 4, konkrétně sousloví „nehledě na" [angl. "notwithstanding"] bylo přidáno během vyjednávání rezoluce právě delegací SSA. Je to právní klička známá v anglickém právu jako „NOV"  (NON OBSTANTE VERDICTIO), kterou se uzákoňuje porušení zákona, používaná původně britským králem.

Zdroj: http://legal-dictionary.thefreedictionary.com/Non+obstante

Rezoluce 1973 přitom celkem jasně a zřetelně trvá na přísném dodržování embarga dodávek zbraní a ozbrojených žoldáků do Libye v odstavcích 13 - 16. Jednoznačně nemůže být smysl rezoluce převrácován naruby kvůli jednomu slovíčku, účelově vpašovanému do rezoluce jedním členem Bezpečnostní rady.  Nemluvě o tom, že se celá jedna třetina členů Rady hlasování zdržela.

 Přes veškerou snahu Západu a jeho velmi rafinovaných manipulací s Bezpečnostní radou OSN, pomocí šikovně postavených na sebe navazujících rezolucí, se boje mezi revolučními silami plukovníka Muammara Kaddáfiho a kontrarevolučními polovojenskými útvary povstalců, organizovaných profesionálními paramilitárními oddíly vycvičených a větry válek na Středním východě ošlehaných teroristů Al-Kajdy, podporovanými neutuchajícími každodenními leteckými nálety na vojenské a civilní cíle vzdušnými silami vybraných zemí Severoatlantické aliance, dostali do slepé uličky. Jediným řešením pro Západ, které zbývá k úspěšnému dokončení troskotajícího pokusu o subverzi a již nepokryté snahy o svržení současného režimu, je pozemní invaze, která je nicméně rezolucí OSN taktéž striktně zapovězena. Další budoucnost ukáže, jak s tím neokoloniální mocnosti naloží.

 Francie přikročením k vyzbrojování povstalců přitom celou tuto snahu Západu vybombardovat stávající režim z vládnutí Libyi, pod dobrou záminkou plnění rezoluce OSN, spíše podrývá, naznačuje John Laughland, ředitel Institutu pro demokracii a spolupráci v Paříži.

 "Argument pro válku je, jak víme, založen na obvinění, že libyjská vláda útočí na civilisty. Doznání francouzské vlády, že vyzbrojuje povstalce, je očividným přiznáním, že to, co se děje v Libyi, je boj mezi vládou a ozbrojenými povstalci - a ozbrojení povstalci nejsou civilisté. Takže jakýkoliv útok na ozbrojené povstalce v Libyi není nutně válečný zločin. Jinými slovy, tato zpráva, nejen že je neslučitelná s ospravedlněním války v Libyi, ale je zcela v rozporu s ním, "řekl Laughland  v rozhovoru s RT.

 George Kenney, bývalý diplomat SSA řekl, že Francie údajně povstalcům také dodala několik lehkých tanků a to že později povede k dalším problémům.

„To bylo od Francie velmi bláhové. Nevíme, kdo tito povstalci jsou. Nevíme, co s těmi zbraněmi budou dělat. A já bych se domníval, že si významné procento těchto zbraní nalezne cestu do rukou teroristů a stane se zase dalším problémem, se kterým se budeme muset později potýkat."

Nepochopitelné a nehorázné je, že k těmto skutečnostem Česká republika, jako člen Severoatlantického paktu mlčí. Zase jednou se ukazuje, že naše členství v meznárodních organizacích je pouze účelové, a role České republiky je role podržtažky nadnárodního zbrojního průmyslu a jeho exponentů Schwarzenberga a Vondry, členů spiklenecké lóže bankéřů a průmyslníků, založené a vedené Davidem Rockefellerem, honosně zvané "Trilaterální komise".