Celý trik je v tom, že se vždy pozve na okrasu nějaký ten dobře placený a po zásluze trestaný odpůrce režimu, aktuálně nepopulárního státu a kolem něj se pak provádí tanečky naoko humanitární, v zákulisí však jednoznačně konspirační a podvratné. Dobře financované dění má jedno za cíl, totiž formou subverze destabilizovat nepřátelský režim a ušetřit tak lidské životy, které by jinak padly za oběť ozbrojenému konfliktu.

Jako příklad mohou sloužit dva scénáře: V Egyptě vláda ustoupila požadavkům dobře instruovaných demonstrantů. V Libyi tak neučinila, (přestože demonstranti byli dobře vyzbrojeni), což vedlo k úplnému zničení veškeré infrastruktury, mnoha ztrátám na životech v řadách ozbrojených složek země a taktéž civilního obyvatelstva, totální devastaci několika měst a rozklad společnosti.

V Sýrii, která byla pro další postup aliance západních mocností klíčová, neboť tvořila poslední stupeň na cestě k drtivému úderu na Írán, bohužel scénář „nenásilného boje“ pochodujících demonstrantů nevyšel. Za prvé, demonstranti na podporu režimu mnohonásobně převýšili počet jeho převážně importovaných, leč o to lépe vyzbrojených a vycvičených odpůrců. Za druhé, podpora právě stran Ruské federace znemožnila jakoukoliv intervenci z venčí, při které by letouny OSAS (Organizace Severoatlantické Smlouvy) beztrestně bombardovaly syrské pozemní cíle a její námořnictvo by vysílalo salvy střel s plochou dráhou letu. Ruská federace dodala dlouho očekávané obranné systémy, které by takový podnik silně znepříjemnily. Navíc posílila kontingenty válečných lodí, kotvících v syrském přístavu Tartus. Ruská diplomatická akce v tandemu s Čínou na úrovni Bezpečnostní rady OSN, měla taktéž svůj nepopíratelný význam.

Taková „nesmiřitelná“ politika, leží mnohým, kteří -už už chystali další válku, silně v žaludku. Fog Rasmussen si v jednáních s Lavrovem nebere servítky a prokazuje tím jen naprostou neomalenost mafiánského kartelu, kterému předsedá coby generální tajemník, když navzdor dohodám doprovázejícím demontáž Sovětského Svazu a historickým událostem posledních let, znovu provokuje výhružkami začlenění Gruzie do OSAS.

Ruská federace si nejnověji taktéž vysloužila vztek výzvědného aparátu Spojených států amerických dodávkami radarových rušiček Avtobasa do Íránu, které mohla úspěšně předvést při sejmutí neviditelného bezpilotního letounu RQ-170 Sentinel, řečeného „bestie z Kandaháru“.

Volby v Ruské federaci jsou proto nyní onou dlouho očekávanou vhodnou platformou pro „smrtící“ úder zpupnému a nenapravitelnému režimu.

Režimu, který si dovolí hodit po nás dokonce i chlebem, jak vyplývá z nedávné návštěvy prezidenta Ruské federace Medvěděva, který za sebou zanechal „miliardové zakázky“ (ve výši 54 miliard) a možnost spoluúčasti českých dodavatelů při dostavbě Temelína v případě úspěšného tendru Rosatomu . Takové velkorysé gesto může v naší zemi upřímně naštvat mnohé podržtašky (tašky nadité ničím nepodloženými dolarovými bankovkami, kterých množství v oběhu není nikomu, krom pár zasvěcených soukromých majitelů Federální rezervy známo) nadnárodního koncernu Westinghouse, který se taktéž  - slovy velvyslance SSA Eisena a prezidenta SSA Baraka Husseina a mnoha dalších vlivných našeptavačů a medvědářů české, zejména zahraniční politiky – uchází o megazakázku rozšíření jaderné elektrárny Temelín.

Jak naším uším zní Havlova věta „společnost svádí boj s nejtvrdší známou formou postkomunismu, s touto zvláštní kombinací starých stereotypů s novým podnikatelsko-mafiánským prostředím“

Přitom je to právě on, kdo spolu s dalšími pachateli tuto formu postkomunizmu u nás zavedl! Je to projekce, nebo nedostatek sebereflexe, posílat takovéto vzkazy jako dobré rady rusům?

„Proč tedy vidíš třísku v oku svého bratra, ale trámu ve svém oku si nevšímáš? A jak můžeš říci svému bratru: 'Nech mě, ať ti vytáhnu z oka třísku,' a hle, ve tvém oku je trám! Pokrytče, vytáhni nejdříve trám ze svého oka a tehdy prohlédneš, abys vytáhl třísku z oka svého bratra“, řekl by mu na to patrně jeho kumpán a delegát letošního Fóra 2000, pater Halík, citujíc ze sedmé kapitoly evangelia podle Svatého Matouše.

Havel dělá ve svém komentáři, jakoby nic, přitom se ale velmi důkladně na tento okamžik připravoval. Na posledním setkání Fóru 2000 si totiž pozval jak protagonisty arabského jara, tak i čelní představitele ruské politické opozice a další nepřátele putinovského Ruska.

"Možná, že politologové najdou souvislost i s letošními arabskými revolucemi, já ale dnešní situaci chápu především jako ozvěnu pádu železné opony a politických změn 1989-90."

Jak by jinak předsedal konferenci, které se účastnili na jedné straně exponenti egyptského arabského jara, jako například novinářka Shahira Amin, nebo Mohammad Gawdat, generální ředitel pro rozvíjející se trhy, firmy Google a na straně druhé ruští delegáti Boris Němcov, politik a čelný představitel opozice, Grigorij Javlinsky, ekonom a politik, spolu s pravou rukou oligarchy Chodorkovského, právníkem Vadimem Klyuvgantem. Chybět nesměly žádné podvratné elementy se specializací na nenásilný boj proti režimům a jejich podporovatelé. Za zmínku stojí lidé jako psychoprogramátor Philip Zimbardo, jeho Transparence pan Peter Eigen, pojídač kravat Michail Saakašvili, někdejší albánsko-kosovská policistka Jahjaga a odborníci na státní bezpečnost z Izraele a Gutemaly, Uzi Arad (špión), Avi Dichter, (šef tajné policie), José María Argueta (NED), které si patrně přivedl ex-velvyslanec v Izraeli, náměstek ministra zahraničí a údajný rezident hned několika cizích tajných služeb v české exekutivě, Jiří Schneider.

Za zmínku ani nestojí obvyklá Squadra Azzurra: Pehe, Švejnar, Bursík, Tabery, Dlouhý, Liška, Pánek, Halík, Urban, Šiklová, Tůma, Žantovský.

Tak že souvislost s rozvratem, subverzí, arabským jarem, barevnou revolucí v režii Soroše, USAID, NED jen možná, Ale „já nic, já muzikant“ říká jinými slovy nenápadný občan Havel…

„Pokrytče, vytáhni nejdříve trám ze svého oka!“

"Je třeba především přesvědčit ruské občany, že to, co je jim předkládáno jako demokracie, žádnou demokracií není. Pokud není zaručena občanská důstojnost, pokud politická moc ovládá justici, média a manipuluje výsledky voleb, pak o žádnou demokracii nejde." Uvedl Havel.

Děkujme jménem všech Rusů a všech obyvatelů demokratických režimů, že nám tedy Havel celých 22 let po „sametové“ revoluci konečně ve dvou větách vysvětlil, o co ve hře na nejideálnější společenské zřízení světa a všech dob vlastně jde a proč tedy jeho zřizování a udržování po celém světě je prioritní náplní zahraniční politiky Spojených států amerických, země, která prakticky patří majitelům systému Federální rezervy, kteří právě teď zavádějí vládu bankéřů nad Evropskou Unií.  Že by občané Ruské federace neměli v těchto dvou systémech dostatečně odstrašující příklad? Vašku, přesvědč bábu!

Nebojme se, ministerstvo zahraničí Spojených států amerických údajně vyčlení další nemalé prostředky na další podrývání nadcházejících ruských prezidentských voleb. Slova mluvčího ministerstva zahraničí SSA Marka Toner vyznívají v tomto kontextu jako ozvěna Havlových planých výhružek na adresu Kremlu: Washington by poskytoval větší podporu ruským nevládním organizacím pro „větší průhlednost“ voleb v příštím roce.

Potřebujeme opět nějakou tu glaznost! Máme na to ještě tři měsíce. Tak vzhůru do dalšího vměšování se do vnitřních záležitostí velmocí – a to, pro nás v rozhodující míře, navíc plynařských. Rozvrat, Subverze a Podvraťátství místo přátelství na věčné časy! A bude li zima, tak nám uhlobaron Bakala když tak nafárá nějaké to naše uhlí, draze nám jej prodá, poplatky za koncese odečte od daní a zbytek zisku vyvede do Holandska – tam jej odevzdá svým skutečným nadnárodním majitelům. Havla naštěstí už nikdo neposlouchá a nebere vážně, jeho humanitárně bombardovací choutky většinu lidí se zdravým rozumem definitivně vyvedly z iluzí o jeho pravdě a lásce.

Prezidentské volby v Ruské federaci proběhnou i bez Havlových dobře míněných rad. Putin na rozdíl od Havla vzkázal celému světu „musíme chránit naši suverenitu a měli bychom přemýšlet o zlepšení našich zákonů zpřísněním trestů pro ty, kdo vykonávají úkoly cizího státu, aby ovlivnili naše vnitřní politické procesy“.

Také Česká republika by si jeho slova měla vzít k srdci, neboť podíváme li se, jak vysoké pozice ve státní správě a bezprostředně kolem ní vykonávají členové soukromé lóže Davida Rockefellera zvané trilaterální komise, Vondra, Schwarzenberg, Dlouhý,Telička, Kunert. Jak se plíživě infiltrují žoldáci nadnárodního kapitálu Bakala, Švejnar, Pehe, Joch, Zrno a další, jim podobní do centra politického dění, měl by český lid taktéž začít uvažovat o vlastní suverenitě! Nepoddejme se spiknutí arogantních oligarchů nadnárodního kapitálu!

Publikováno se souhlasem vydavatele.