V médiích se mohou lidé dočíst, že propagujeme víru v čápa, který nosí děti, že zakazujeme informování dětí o rizicích nemoci AIDS a místo toho je chceme vyučovat charitě, že se štítíme sexu, jsme prudérní, tmáři, zabedněnci a zpátečníci.

K tomu podávám informace z našeho úhlu pohledu. Opakujeme je sice neustále, ale zároveň jsme stále dokola svědky toho, že někteří lidé tyto informace nedokáží nebo nechtějí pochopit a často je mylně interpretují.

1) VORP nebojuje proti sexuální výchově (dále SV) jako takové.

Odmítá pouze některá sporná témata a některé způsoby, jakými by SV měla být prezentována. Nemá nic proti výuce SV a kvalitním pedagogům, přesto však  požaduje, aby SV byla dobrovolná a směla být vyučována pouze se souhlasem rodičů. (Ostatně sama jsem byla požádána, abych pro děti udělala besedu na téma rozmnožování. Jednalo se o církevní školu a míra informovanosti dětí o těchto otázkách byla velmi vysoká.) Slovo DOBROVOLNÁ je natolik triviální, že je nenajdete ani v encyklopedii. Význam tohoto slova znají děti již na základní škole. Proto mě udivuje, že tomuto výrazu někteří dospělí a VŠ vzdělaní lidé nerozumějí nebo spíše nechtějí rozumět.

2) Lidé v českém národě si odhlasovali, že Česká republika je demokratickým státem.

Máme ústavou zaručená práva a povinnosti. Také je v ústavě zakotvená náboženská svoboda, a to pro všechny občany této země.

Jestli chcete svobodnou, pluralitní, demokratickou a multikulturní společnost, nezbývá vám, než snést, že součástí této společnosti jsou i funkční rodiny, které se snaží budovat hodnotné vztahy. My zase musíme snést, že na území naší republiky máme rozbité nefunkční rodiny, veřejné domy, prostitutky, potratáře a prodej pornografie.

Všichni máme svobodu volby nabízené zboží či služby přijmout nebo odmítnout. Stejně jako lidé mají možnost kupovat pornografický materiál, navštěvovat swingers-párty, žít v nestabilních vztazích a potrácet své děti, mají také možnost vybrat si něco úplně jiného, tj.zodpovědně zvolit partnera či partnerku, uzavřít manželství, být si věrní, mít děti a dobré přátele, číst kvalitní literaturu a dívat se na hodnotné filmy. Pokud tomu tak není, pak  nemáme demokratickou a svobodnou společnost.

3) Jaké máme výhrady k některým odborníkům, kteří chtějí vyučovat SV? Řada jejich tvrzení je nesprávných.

Konkrétně:

a)  není pravda, že konzervativní rodiče nechtějí děti poučit o rizicích nemoci AIDS. To by si žádný zodpovědný rodič nedovolil. Neshodneme se pouze v metodách prevence této závažné nemoci. To, že program založený na výchově k čistotě, (tj. předmanželské zdrženlivosti a věrnosti v manželství) je daleko efektivnější než samotné používání kondomů, je prokázáno i statisticky. Existuje tedy velmi efektivní metoda, jak redukovat počet nově nakažených. Jak je možné, že tato dobrá zpráva neplní titulní stránky novin? Proč tuto informaci někteří odborníci  vědomě zamlčují?

Já samozřejmě chápu, že pro někoho je požadavek čistoty nepřijatelný, a proto volí jiné metody prevence. Máme demokratickou společnost, proto si každý může sám zvolit, která metoda je pro něj přijatelnější. Může si samozřejmě zvolit i tu metodu, která má prokazatelně slabší výsledky. My ale nechceme, aby našim dětem byla předkládána pouze tato jedna metoda  a prezentována jako jediná možná. Na to máme plné právo.

b) zaujímáme postoj, že v SV  je potřeba klást důraz také na zodpovědnou volbu partnera, na komunikaci v partnerském vztahu, na vzájemnou úctu, lásku a věrnost, na těhotenství a péči o dítě. Nechceme, aby nosným tématem výuky byla hlavně prevence nežádoucího těhotenství a infekčních nemocí.

c) nechceme, aby někdo našim dětem říkal, že potrat je drobný neškodný zákrok a že nemá žádné následky. Pravý opak je pravdou. Osobně jsem měla v psychoterapeutické péči řadu žen s „neexistující diagnózou" postabortivní syndrom. (A nejsem jediná, kdo se této práci věnuje.)A mohu vás ubezpečit, že péče o tyto ženy je velmi náročná. Pokud ovšem i nadále pochybujete o existenci tohoto problému, věnujte, prosím, pár minut času, abyste si dali „postabortivní syndrom" do internetového vyhledávače. Možná budete překvapeni množstvím odkazů. Myslíte, že ty smutné příběhy si lidé vymýšlejí?

Chceme, aby děti byly poučeny o rizicích potratů, už proto, že značná část gynekologů o tom ženy vůbec neinformuje, a tudíž se neřídí zdravotnickou legislativou. Ta jim totiž ukládá povinnost informovat pacientky o podstatě zákroku, o jeho rizicích a možných následcích, jakož i o alternativách léčby.

d) totéž platí pro metody antikoncepce. Ta je často doporučována jako naprosto neškodná a zdraví prospívající. Méně už  její propagátoři varují, že její používání může mít i dost vážné následky. Např. hormonální AK zvyšuje u disponovaných žen riziko trombembolické nemoci. Budiž, ne u každé ženy, ale tyto nemoci jsou dost vážné a mohou mít i smrtelné následky.

Používání kondomů umožňuje nikoliv bezpečný, ale pouze bezpečnější sex.  Hodnoty Pearl-indexu se v různých zdrojích liší a nejsou  až tak ideální. Nová učebnice Sexuologie (Weiss a kol.) udává, že „zkušenost se selháním (protržením) kondomu má téměř 80% sexuálních pracovnic."

Nechceme, aby se někdo posmíval přirozeným metodám regulace početí. Vysoká nespolehlivost se týká metody Knaus-Oginovy (=kalendářní metoda), nikoliv metody symptotermální, která ve studiích má Pearl-index srovnatelný s hormonální AK.

Nikdo není  nucen tuto metodu používat (chápu i toleruji, že pro některé páry je nepřijatelná), ale nepřejeme si, aby informace o ní byly při sexuální výchově zkreslovány či zamlčovány.

e) vadí nám také některé metody SV. Nejen podávání ruky v kondomu či hra „kompot." Vadí nám hlavně odbourávání přirozeného studu a intimity. Je paradoxní, že v době, kdy majitelé rodinných domů oplocují své pozemky neprůhledným „opevněním", aby jim nebylo vidět ani do předzahrádky, jsou děti učeny, aby se sdílely o intimních věcech v kolektivu spolužáků.

Také si nemyslíme, že ideální způsob, jak děti odnaučit sprosté mluvě, je, že budou psát na tabuli různá synonyma vztahující se k sexualitě a dělit slova na slušná a sprostá. Naše děti tyto rozdíly znají už od předškolního věku a nepotřebují k tomu speciální výukové programy.

f) důrazně protestujeme proti tomu, aby SV byla vítanou záminkou v boji proti rodinám a proti křesťanství. Nechceme, aby se někdo dětem posmíval kvůli jejich vyznání. Náboženskou svobodu máme všichni zaručeni ústavou.

Pokud chcete požadavek náboženské neutrality, pak musí platit pro všechny zúčastněné. Pokud nesmějí být prezentovány křesťanské postoje, pak nesmějí být prezentovány ani hodnoty vycházející z ateismu, hnutí New age, z islámu, sekt či svobodného zednářství. 

g) je to sice trapné psát, ale za zmínku stojí i kompetence a chování některých odborníků. Jestliže odborník na SV nezná současnou kvalitní literaturu ani vzdělávací kurzy, pořádané např. Centry pro rodinu, a stále dokola tvrdí, že propagujeme víru v čápa a jiné nesmysly, lze oprávněně pochybovat o jeho odborné způsobilosti. Pokud někdo chce psát knihy či přednášet, musí k tomu být náležitě připraven. Pokud není, nemáme o takové odborníky zájem. (Seznam vhodné literatury o SV mohu zaslat.)

A pokud některé informace znají, ale vědomě zamlčují, jsou neseriózní. To se týká i vědomého lhaní a překrucování pravdy. Tito lidé naši důvěru nemají.

Kromě odborné způsobilosti jistě stojí za zmínku i kultivovanost jejich projevu.  Jak je možné, že VŠ vzdělaní lidé se neumějí slušně chovat ani na akademické půdě? (Mám na mysli devalvující a urážlivé výroky, posměšné citování  zastaralých a již dávno překonaných dokumentů, protikřesťanské výpady, apod.) Totéž platí pro některá média- jak je možné, že nectí etické zásady a neinformují objektivně? Jistě víte, či tušíte, koho se to týká.Vyučující, ať si to uvědomují nebo ne, jsou nositeli určité autority a žáci jejich chování pozorují a napodobují.

h) vzhledem k těmto skutečnostem je zjevné, že jednotný styl SV, přijatelný pro všechny zúčastněné, není možný. Proto žádáme, aby byla vyučována pouze témata, u kterých máme názorovou shodu, jako je např. anatomie reprodukční soustavy, průběh těhotenství, právní podmínky pro uzavření manželství, apod.

4) Důrazně se ohrazujeme proti tomu, abychom byli nazýváni tmáři, zabedněnci a zpátečníci.

Drtivá většina konzervativních rodičů má VŠ nebo alespoň SŠ vzdělání. A i kdyby neměla, je neslušné se někomu posmívat. Nežijeme v 50. letech minulého století , ale v roce 2011.

S pozdravem

MUDr.Ilona Burdová

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE