Minulý týden - zcela bez zájmu médií - proběhlo jedno významné výročí. Jestliže si dnes klademe otázky o podlých metodách americké vojenské přítomnosti v konfliktech po celém světě, měli bychom vědět, že dobyvačná válka patří k základním tradicím amerického "načlověčenství". A právě toto výročí nám principy a kořeny této ideologie může přiblížit. A v neposlední řadě ukázat na moc propagandy. Většina současných Američanů je přesvědčena, že jejich předkové si Kalifornii a další státy "koupili". Je to samozřejmě nesmysl:

Sedmého července 1846 se stala Kalifornie předmětem útoku Spojených států USA, čímž vypukla mexicko-americká válka. Stojí za to si tento konflikt připomenout, protože se jednalo v mnoha ohledech o průlomovou událost. Pro Američany to byla jedna z nejvýznamnějších státotvorných událostí v historii, zároveň velmi příznačná podlostí, s jakou americká strana válku vyvolala. Přes neoddiskutovatelnou řadu světlých chvil v dějinách USA právě tento konflikt předznamenal způsob zahajování krveprolití ze strany dnešního vojenského hegemona. Proto jej stojí za to připomínat i v dnešní době, kdy se na mnoha místech tato historie opakuje.

V mnoha ohledech první

Byla to první válka, kdy vojska USA vstoupila na území suverénního státu. Byla to také první válka vyvolaná s přesvědčením, že Spojené státy mají morální právo rozšiřovat své území pro šíření své civilizace. Byla to první válka, o jejímž průběhu bylo obyvatelstvo válčící země živě informováno - přišla nedlouho pro vynalezení telegrafu. Bylo to poprvé v americké historii, kdy média měla větší vliv na utváření myšlení a postojů lidí k válce než postoje politiků. Šlo o první válku s masivním využitím válečné propagandy v podobě, jakou známe dnes. Pro Mexiko je dodnes velkým šrámem na duši, pro okolní svět pozapomenutým mementem.

Mexiko ztratilo v důsledku války celých 55 % svého území (!). Toho území, na kterém předtím umožnilo americkým osadníkům obsazovat půdu a hospodařit na ní. Strůjci války byli zednářstvím bezprostředně ovlivňovaní demokraté v čele s 11. prezidentem USA Jamesem Knoxem Polkem. Proti byla značná část strany Whigů (někdejší Protizednářská strana).

Jak se dělá válka

Spojené státy nevypadaly v té době jako dnes - ačkoli si to převážná část naší populace myslí. Obrovské území - dnešní Kalifornie, Texas, Arizona, Utah, Colorado, Nové Mexiko a části Wyomingu, Kansasu a Oklahomy - patřilo Mexiku. USA nabízely, že je odkoupí, což Mexičané pochopitelně odmítali. A pak přišlo něco, co bychom si v dnešní "přistěhovalecké tsunami" do Evropy měli zapamatovat: Ve chvíli, kdy v Texasu drtivě převládli severoameričtí osadníci nad Mexičany, odmítlo toto území platit daně a postavilo se na ozbrojený odpor.