Od bezpodmínečného převodu téměř dvou milionů státních bytů obcím, privatizaci podnikových (ovšem státem vystavěných) bytů privatizovanými firmami – například byty OKD, až po privatizaci bytů družstevních. Výsledek? Obce nechtěly byty, které jim generovaly dík regulaci ztrátu a tak je zprivatizovaly. Dobře obdarovaní nájemníci, ale konec jakékoliv sociální funkce obecních bytů. Teď jim schází. Obdobně přestaly takovou roli hrát bývalé družstevní byty. Dobré dary družstevníkům (státní příspěvek na byt tvořil přes 50% jejich hodnoty), kteří mohou od roku 1992 své byty de facto prodávat na volném trhu. Ovšem jakoukoliv sociální roli tyto byty již nemohou plnit. A tak, ze stávajícího vlastnicky zbytnělého bytového fondu nehraje roli sociálního bydlení prakticky žádný sektor, a štíhlé programy Ministerstva pro místní rozvoj, ve kterých se za 25 let nepostavilo více, než 30 tisíc bytů jsou z tohoto pohledu marginální.

Samozřejmě, že požadavkem dne je rychlá náprava tohoto stavu s využitím opravdu všech reálných možností. Využití bytového fondu soukromých pronajímatelů je nesporně jednou z minoritních možností a nepokusit se ji využít by byla hloupost. Ovšem jen jednou z mnoha. V dostupnosti bydlení se využití privátních bytů nikterak významně neprojeví. To jen všude přítomný pan Šimeček shání klienty, kde by mu stát nejen doplácel nájemné, ale obce by garantovaly též dodržování dobrých mravů v domě. Minimum práce, dobrý výnos. A dobrými mravy se zejména Romské etnikum nevyznačuje. Vyhnáni do ghett a na okraj společnosti bez jakékoliv perspektivy – není se čemu divit.

Dostupné a sociální bydlení je sektor, ve kterém trh nemá sílu. Je kombinací různorodých forem zajištění bydlení kombinovaný trvalou sociální prací, výchovou, zaměstnaností. Myslím, že se vláda zatím plně neuvědomuje tuto situaci a že nutně bude zaskočena neúspěchem svých vizí. Ad absurdum, tato vláda je první, která chce tento stav řešit. Její problém je, že je slepá. Slepá k obdobným, v nedávné minulosti řešeným situacím v zahraničí.

Zamyslíme-li se nad informacemi, které publikují různé instituce – banky, Český statistický úřad, exekutiva, tak nás musí zajímat například zpráva, že v roce 2014 banky poskytly 85.900 hypotéčních úvěrů v objemu 143,4 mld. Kč, když v roce 2013 to bylo dokonce 92.000 úvěrů s objemem 149 mld. Kč.

Proti tomu stojí čísla ČSU o počtu dokončených bytů – což bylo v celé republice v roce 2014 25.238 bytů, přičemž podle počtu zahájených bytů se takový počet přibližně dokončuje každý rok.