Vrátili jsme se ke své přirozenosti. Tak jako naši politici byli poseroutkové vůči Moskvě, tak jsou naši politici opět poseroutkové vůči Berlínu a Bruselu či Paříži.

Ale doba se přece jenom změnila.

Vést odpor proti Moskvě asi dlouhodobě v té době nešlo, vést odpor proti Berlínu, Bruselu či Paříži už jde. Vyžaduje to ovšem srdnatost.

Oni totiž  ti bruselští, berlínští či pařížští vůbec nejsou zase tak pevní v kramflecích.

Začnu tou Paříží. Pominu fakt, že prezident Hollande je naprosto nejneschopnější prezident Francie v jejích dějinách a samozřejmě poletí po skončení svého volebního období, protože mimo jiné míra nezaměstnanosti, která měla být cílem jeho změny setrvale roste.

Ale i jinak. Jak proboha můžeme brát vážně toho kuňkala Sobotky, který nevyužije příležitosti summitu, nechává se slovně fackovat jako žáček z polepšovny a jasně přede všemi neřekne, že z evropských zemí je to především Francie, která má jediné právo a to mlčet, když útokem na Libyii odstartovala pád této v podstatě bohaté a v podstatě na islámské poměry velmi spořádané země. A nyní opět podporuje džihádisty všeho druhu jen aby porazila Assáda a diví se, že proudy Syřanů se netenčí.

Česká republika už jednou dopadla zle, když důvěřovala Francii a nyní se má ještě nechat okopávat?

Vezměme Berlín. Sláveček se chce lísat k Merkel, ale za to jí absolutně nestojí. Ta Merkelová daleko více se bude snažit vyjít s Orbánem, protože až slavnostní uvítání tohoto rebela na zemském sněmu sesterské CSU je vědomý políček předsedy největší spolkové země Bavorska Seehofera své centrální nadřízené. A že si to před kamerami spolu s Orbánem užíval.

Vezměme si Polsko. Ano to selhalo. Ale jaké Polsko? To bude také poslední hřebíček do rakve vládnoucí Občanské platformy a já se fakt těším na to fiasko. Od prezidenta Dudy, přes opoziční a zítra jistě vládnoucí stranu Právo a spravedlivost všichni označili krok polské ministryně vnitra za zbabělý, jidášský za zradu vůči partnerům z V4.

Právo a spravedlnost je sice protiruská, to ano, ale také není nakloněna banderovcům, Německo nemusí a Evropskou unii rovněž.

Garantuji, že Polsko ještě s kvótami Berlínu, Bruselu či Paříži zavaří.

Slovensko je jasné. Fico na rozdíl od Sobotky ví, že slovo v politice je zbraní. A tak, když se jednou  zavázal, že prostě kvóty akceptovat nebude, tak to platí, i kdyby se Brusel stavěl na hlavu.

A tak se nám rýsuje nevábná páchnoucí budoucnost pro naši zem: Česko, jehož premiér vymyslel tézi, že přijetí kvót je porušením suverenity a který nám všem každý den tuto tézi na všech možných tiskovkách opakoval, bude stát v koutě, za prvé proto, že neumí cizí jazyky a za druhé proto, že nikomu nebude stát ani za slovo.

Dnes pronesl v rozhovoru pro Právo, že nechce, aby Česko bylo vyautováno.

Ale ono už je. Díky této vládě jsme  stát beze cti a bez důstojnosti.

A zatímco Polsko, Slovensko a Maďarsko, a tím si buďme jisti, si nakonec svůj odpor zúročí…my zůstaneme otloukánky.

Na celé věci je úděsná ještě jedna věc. Z hlediska síly preferencí oscilují na prvním místě ANO a ČSSD. Babiš si dělá čáku být premiérem. Celý problém je v tom, že je stejný žvanil, který sice dělá ramena, ale když přijde na lámání chleba, je rovněž zkrotlý jako ratlík.

Shrňme to: Akceptace kvót ekonomiku nezasáhne a růst bude pokračovat.

Ale je to tak potupné, že to jiné úspěchy této vlády zcela anuluje…