Zaprvé, Češi se bojí, že ceny nemovitostí jsou až příliš nafouknuté a že by mohli nakupovat přímo na vrcholu bubliny. Začali ve vyšší míře kalkulovat s tím, že ceny mohou klesnout, a v důsledku tak vyčkávají na snížení cen. Dalším důvodem je růst sazeb hypoték. Hypotéky sice v květnu oproti dubnu nezdražily ani o kousek, to však je jen chvilkový stav. Tržní úrokové sazby totiž dále stoupají. Například dvanáctiměsíční sazba mezibankovního trhu, PRIBOR, je aktuálně na nejvyšší úrovni od začátku října 2012. Tato sazba hraje zásadní roli při určování úroků, které banky svým klientům účtují například právě na hypotékách. Jelikož nadále poroste základní sazba České národní banky, poroste právě i sazba PRIBOR, a tedy sazby hypoték. Třetím důvodem, proč zájem Čechů o hypotéky ochlazuje, jsou regulace České národní banky. Ta loni zpřísnila podmínky pro poskytování hypotéky, když v podstatě zapověděla poskytování „devadesátiprocentních“ až „stoprocentních“ hypoték.

Od letošního října poskytování hypoték dále zpřísní. To ale poroste k přechodnému zesílení zájmu o hypotéky, jelikož Češi se budou do konce září snažit vzít si hypotéku ještě za stávajících, mírnějších podmínek. Květnové zpomalení hypotečního trhu tedy zatím ještě nebude trvalejší povahy. Ale i tak Češi musí odvykat snadno dostupnému vlastnickému bydlení. ČNB má pravdu, když uvádí, že se v ČR rozmohl jakýsi fetiš vlastnického bydlení. Na západ od našich hranic také není zvykem, aby tak vysoký podíl domácností „bydlel ve vlastním.“ Doba snadno dostupných hypoték je prostě pryč. Kdo ji nevyužil, teď už to úplně nedožene.

Lukáš Kovanda, Ph.D.,
ekonom