Let do Paříže proběhl normálně a tak jsme na letišti nasedli do vlaku směr centrum. Po příjezdu na Gare du Nord nás čekal první šok. Všude nepořádek, chaos, ale hlavně žádní bílí Francouzi. To samé následovalo kousek od kostela Sacre Coeur, kde jsme se evidentně nerozvážně ubytovali… I nasedli jsme do metra a vyrazili směr hlavní památky. Při cestě metrem z Grand Etoile k Louvre jsem najednou zjistil, že jsem v celém vagonu jediní bílí. A to byl pátek 14 hodin odpoledne. U vstupu do muzea Louvre ani noha, zato všude hlídky po zuby ozbrojených vojáků s prsty na spoušť. Následně se dozvídáme od přátel, že v Paříži je již skoro rok v platnosti výjimečný stav….

Obědváme s přáteli kousek od Grand Boulevards, na ulicích jsou převážně imigranti, ostatně I většina okolních obchodů je imigrantských. Později odpoledne jdeme k Eiffelovce, opět tam není skoro žádný turista, ale přibyla bezpečností zařízení. Kde kontrolují každého turistu s výjimkou muslimských zahalených žen, asi taková egalite po francouzsku. Zato okolí a přilehlé Trocadero je učiněné peklo - plné podivných afrických prodavačů “suvenýrů”, arabských skořápkářů, žebráků z Afriky I Rumunska a kapsářů. Policie již zcela otevřeně resignovala na drobnou pouliční kriminality, stejné je to u každé známější památky. Zato večer kousek od Eiffelovka znásilní imigranti nějakou mladou Francouzku, v novinách je o tom přirozeně jen nepatrná zmínka. Asi běžná příhoda kulturního obohacování….

Druhý den ráno voláme přátelům a navrhujeme společný piknik v centru jako za starých studentských časů. Prý se raději sejdeme v restauraci, tohle by prý bylo moc nebezpečné. Nechápeme, ale souhlasíme a vydáváme se směrem Bastille. Opět vidíme všude nepořádek, špínu, a hlavně samé imigranty. Vrcholem večera je návštěva malého bistra kousek od našeho hotelu, kde si chceme dát skleničku vína a zamračaný vousatý “Francouz“ odněkud z Alžírska nám zlostně říká, že on ve své zemi alkohol prodávat nebude a při dá pár nadávek o zatracených “křesťanech”. Odcházíme proto raději do hotelu. Je teprve sobota a my se skoro již začínáme těšit na neděli a cestu domů. Tohle totiž není Francie, ale muslimská Afrika a do té jsme na víkend jet určitě nechtěli...

Víkend v Paříži je dnes opravdu děsivý zážitek a já si říkám, jak to asi vypadá v Calais, či Marseille, kde již imigranti de facto ovládli města a de facto je kontrolují. Francii čeká buď pád do diktatury, nebo občanská válka a taková to bývala příjemná země. Proto doporučuji návštěvu Paříže raději vynechat. Sbohem sladká Francie. Udělejme vše, co je v našich silách, abychom tohle u nás v ČR neměli!