Vyšehradský kodex se bude zkoumat a posuzovat po téměř třiceti letech, kdy proběhlo detailní posouzení naposled. V jeho závěru bylo doporučeno uchování kodexu v trezoru s předepsaným klimatem a vlhkostí s co nejmenší frekvencí manipulace. „Tehdejší odborníci si uvědomovali, že se restaurátorské metody velmi rychle vyvíjejí a doporučili žádné zásahy neprovádět," říká Miroslava Hejnová, ředitelka Úseku historických a hudebních fondů. Generální ředitel NK ČR se proto rozhodl ustavit komisi odborníků, která posoudí další postup pro uchování památek v co nejlepším stavu. Zřízení poradního sboru přivítal také ministr kultury Jiří Besser, který bude o průběžných výsledcích informován prostřednictvím generálního ředitele NK ČR. „Pan ministr považuje práci odborné komise za velmi významnou pro uchování těchto dvou památek dalším generacím. Výsledky budou mít důležitý význam pro třetí etapu revitalizace Klementina, kdy přijde na řadu rekonstrukce depozitáře pro tyto vzácné památky," dodává Böhm.
Díky moderním digitalizačním technologiím mohou odborníci detailně porovnávat současný stav kodexu se stavem z roku 2007. Poslouží k tomu digitální kopie, díky kterým se dá porovnávat sprašování barevných pigmentů, odpadávání zlacení a další procesy, které přirozeně probíhají. Dále budou provedeny mikrobiologické stěry ke zjištění přítomnosti plísní.
Jedna z nejcennějších českých památek byla vystavena naposledy koncem padesátých let minulého století. Vyšehradský kodex se vystavoval v Paříži a údajně tam byl spáchán pokus o jeho loupež.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Národní knihovna ČR