Dosud přežívají jen živočichové, kteří se dovedou přizpůsobit vnějším vlivům. K jejich základním obranám patří epiteliální tkáně (kůže a slizniční membrány), které kryjí a vystýlají tělo a brání volnému styku škodlivých bakterií a virů s vnitřním prostředím. Dále sem patří výměšky kůže a slizničních membrán.

Kouřením ke zdraví

Z tohoto pohledu není vhodné u lidí za každou cenu tuto vlastní přirozenou obranou často smívat a nahrazovat ji různými odmašťovacími a vonícími chemickými látkami z mýdel. Podobný problém ale může nastat u slizničních membrán v plicích. Cigaretový kouř vyvolává zvýšenou sekreci obraných látek a kuřákům vytváří vrstvičku slizu s dehtem v plicích a v této nehostinné vrstvě se příchozím bakteriím a virům přežívá jen stěží. Odborníci vám budou tvrdit, že to je nesmysl, ale na internetu se dají dát tyto poznatky vyhledat, navíc pozorujte ze svého okolí, nakolik kuřáci trpí na respirační choroby, chřipky a jiná onemocnění, kde vstupem jsou plíce. Ročně na chřipku pravidelně umírá asi 2000 lidí, na rakovinu plic asi 3000 kuřáků a 340 nekuřáků.

Statistika hovoří oficiálně jasně: každý 3. obyvatel České republiky v průběhu svého života onemocní rakovinou a každý čtvrtý na ni zemře. Jestliže je v ČR 10,5 milionů občanů a na rakovinu plic ročně zemře 52 mužů na 100 tisíc mužů a 13 žen na sto tisíc žen, je průměrný součet 65 lidí zemřelých na 200 tisíc našich obyvatel. U nás je tedy celkový počet 3413 úmrtí na toto onemocnění. Kuřáků je ale 2,3 milionů, tedy necelých 20 % (jiné statistiky uvádějí až 28%) z celkového počtu obyvatel. Přibližně každý šestý z kuřáků umírá na rakovinu plic, to je skutečnost a ne svévolné plácání nezkontrolované reality, navíc je třeba odečíst 10% případů rakovin plic u nekuřáků vlivem ozařování, vlákének azbestu, genetiky atd. Jistota každého z obyvatel, že zemře na nějakou z rakovin je ale větší, než záruka úmrtí kuřáka na rakovinu plic. Pochopitelně i kuřák má šanci zemřít i na jinou rakovinu, protože dělá i jiné nezdravé věci jako nekuřáci.

Od jeskyních dob jsme žili v kouři

Předběžné důkazy podporují hypotézu zvýšeného rizika vzniku karcinomu plic v důsledku znečištění vzduchu v interiéru v souvislosti se spalováním dřeva a uhlí při topení nebo uzení. Je prokázáno, že Homo Erectus již před miliónem let používal v jeskyních oheň, žil v kouři a v poslední sotva tisícině své vývojové existence bez kouře pouze projít kolem kuřáka je oficiálně považováno za smrtelně nebezpečné. Na konci 19. století byla rakovina plic zastoupena 1% ze všech typů rakovin, v roce 1952 to bylo již 5,66%. To, že zastoupení této nemoci roste, lze přičíst ale i jiným okolnostem, než jen kouření.

USA je vzorem po pokrokový svět, zákazy kouření a propaganda skutečně snížila počet kuřáků. Má to ale jeden problém: současně se zvyšuje počet úmrtí na rakovinu plic. Úmrtí na obezitu navíc předstihlo i tuto nemoc. V USA budou muset zakázat tloustnutí a kouření k tomu nebude moci pomáhat.