Ondřej Kosina: Jak je to s náboženskou svobodou v Tibetu?

25.06.2015 8:35 | Zprávy

Zprávy o sebeupálení mnichů v Tibetu jsou evergreenem české žurnalistiky. Na nezasvěceného pozorovatele by to mohlo působit, že buddhisté jsou v Číně pronásledováni a perzekuováni, a proto se uchylují k zoufalým činům, aby si jich svět všiml. Jaká je však realita? Nejedná se pouze o vyšinuté jednotlivce, kteří chtějí oddělit Tibet od Číny a restaurovat feudální teokracii pod vedením dalajlámy?

Ondřej Kosina: Jak je to s náboženskou svobodou v Tibetu?
Foto: Archiv Ondřeje Kosiny
Popisek: Ondřej Kosina

Tibetská autonomní oblast je domovem několika náboženství včetně buddhismu, islámu a katolictví. Buddhismus se do Tibetu rozšířil v 7. století z Indie a Nepálu a dělí se do několika sekt. Občanská svoboda náboženského vyznání je v Tibetu striktně dodržována. Věřící jsou chráněni Ústavou ČLR i dalšími zákony a svobodně praktikují běžné náboženské aktivity. I řada dalších zákonů zaručuje svobodu vyznání a zakazuje diskriminaci občanů na základě toho, jestli jsou věřící nebo ateisté. Vláda Tibetské autonomní oblasti realizuje strategii oddělení náboženství od politiky a v souladu se zákonem vykonává správu náboženských organizací v Tibetu. To zaručuje, aby se žádné náboženské organizace nebo kláštery nevměšovaly do státní správy a administrativy.    

Dnes je v Tibetu cca 1700 areálů pro aktivity tibetských buddhistů a více než 46 000 buddhistických mnichů a jeptišek. Modlitební výklenky a svatyně zasvěcené Buddhovi naleznete v domech téměř všech věřících. Odhadem více než milion buddhistů se každý rok účastní pouti do Lhasy. Všude jsou k vidění modlitební praporky i věřící zbožně se klanící k zemi. Věřící a vlastenečtí buddhističtí mniši a jeptišky vyjadřují podporu současné náboženské politice státu. V Tibetu jsou i čtyři mešity a jeden katolický kostel. Stát již investoval značné sumy do ochrany a rekonstrukce chrámů a klášterů a dalších náboženských pamětihodností.

Během pobytu ve Lhase jsem navštívil buddhistický chrámový komplex Džókhang, který je zapsaný na seznamu světového kulturního dědictví, a proto patří společně s palácem Potála mezi největší náboženské objekty a turistická lákadla. Byl postaven v 7. století za vlády prvního tibetského buddhistického krále Songtsäna Gampana oslavu jeho sňatku s čínskou princeznou Wen-čcheng. Pro mnoho Tibeťanů se jedná o nejposvátnější a nejdůležitější chrám v zemi, který navštěvují tisíce poutníků. Na exteriéru mě nejvíce zaujaly monumentální střechy z pozlaceného bronzu a v interiéru temný labyrint kaplí věnovaný různým božstvům, jejichž neopakovatelnou atmosféru zvýraznil všudypřítomný odér vonných tyčinek. V chrámu se nachází asi osm set famózních kovových soch nejen Buddhy, ale i mnoha tibetských panovníků. Mnoho jich je ukryto uvnitř chrámu a nejsou veřejnosti přístupné.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová byl položen dotaz

Myslíte, že bysme byli v bezpečí i bez NATO?

Nebo v NATO bez účasti USA? Já si to masivní zbrojení vysvětluju tak, že se Evropa i my probrali z toho, že nejde spoléhat jen na USA a snaží se zajistit naši bezpečnost. Souhlasím s vámi, že to možná až přehání, na druhou stranu roky tu obranu nikdo pořádně neřešil. Nebo vy myslíte, že posílení naš...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdeněk Joukl: Jak jsou na tom senioři dneska? Nikoho to nezajímá!

9:44 Zdeněk Joukl: Jak jsou na tom senioři dneska? Nikoho to nezajímá!

Od té doby, co jsem senior, tak se nestačím divit.