Rusko-Ukrajina

Televize na východě ukazují zajatého ukrajinského důstojníka, zaměstnance ministerstva obrany, a ukazují i zbraně, které měl.

Kreml má na tom nulový zájem na prohlubování nějaké hybridní války. Proč by to proboha dělal? Pro něj je to velmi nepříjemná vedlejší fronta. Všude jinde je více méně v ofenzívě. Sýrie, Turecko, Írán, Čína. Tam se evidentně Rusku dobře daří. A teď si bude vytvářet problém s nějakou Ukrajinou? Problém je jen v tom, že spolu hraničí. Rusko potřebuje na hranicích klid a platí, že když si počká, tak se dočká, protože kyjevská elita svůj ekonomicko-sociální chaos nemůže ustát. Když se nic nestane v následujících volbách, tak v dalších volbách. Proč by Rusové válčili někde na hranicích?

Mám-li být upřímný, když jsou vztahy mezi státy napjaté, je přirozené, že zpravodajské služby na území druhého státu působí. Jedna věc je, když sbírají informace, a druhá, když kladou bomby. Samozřejmě jsem také četl, že Ukrajina tvrdí, že vše bylo zinscenováno, že důstojník byl unesený, ale víme, že už několik týdnů stahují Ukrajinci vojáky ke Krymu. Řečeno jinak, něco se děje, otázkou je co.

Americké volby jako součást konfrontace mezi Clintonovou a Trumpem otevřely otázku Ruska – Clintonová studenoválečnické povídání o Rusku a Trump: „Tak my se dohodneme.“ A aby se ukázalo, jak je Trump amatérský, je potřeba mimo jiné ukázat, že Putin je agresor na Ukrajině, že zase a zase útočí. Není důležité v podstatě to, zda přišel na Krym ukrajinský důstojník klást bomby, důležité je, že se to bude říkat. Důležité je, že se bude říkat, že jsou Ukrajinci ochotní bojovat, a to všemi prostředky proti ruské agresi. Stává se z toho vedlejší téma amerických voleb. Takový je kontext.