Pavel Foltán: Další sociální hřích ministra Jurečky?

23.04.2024 16:07 | Komentář

Jak víceméně poněkud nezajímavě stručně sdělila některá média, v úterý 16. dubna Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo tiskovou zprávu s titulkem, že „ministr Jurečka představil flexibilní novelu zákoníku práce“. Dotčená standardně nic neříkající (ve stylu politicko mediálního ptydepe) tisková zpráva však obsahuje pár typicky alibistických slov ministra Jurečky, co stojí za citaci.

Pavel Foltán: Další sociální hřích ministra Jurečky?
Foto: archiv
Popisek: Pavel Foltán

„…nyní představujeme tzv. flexibilní novelu zákoníku práce … inspirujeme se u zemí, jako jsou Německo, Rakousko a Dánsko, kde podobné systémy úspěšně fungují…“ řekl Jurečka.

Od té doby je logicky víceméně podezřelé mediální ticho. I přesto se (za těch několik dní) ke mně dostalo několik poznámek z oblasti vox populi. A jak známo už po tisíciletí, tak „vox populi – vox dei“. A co k tomu z první vody načisto sdělil ten „hlas lidu – hlas boží“? Tak například mimo jiné i toto:

1. Was heisst „flexibilní novela“? zní zcela správně první typicky česká otázka podle zdravého selského rozumu. Cizí slovo flexibilita se do češtiny překládá jako pružnost, nebo jako ohebnost (jak příznačné zejména pro některé tuzemské bezpáteřní páteře, že), anebo také jako dokonalé přizpůsobení se. Líbějí vodpustit, pane Jurečka, a to jako přizpůsobení se komu – zase Německu, zase Rakousku a nově i Dánsku…? A komu všemu ještě?

Zákon má být jasný a nemá se ohýbat. Právo a jeho instituce (včetně soudů, úřadů, státu, atd.) mají jasně, neohebně, nepochybně a zásadně sloužit spravedlnosti pro lidi = pro daňové poplatníky, pro voliče a pro občany České republiky, jejichž zájmy tady v ČR mají přednost před zájmy německými, rakouskými, dánskými a jinými, což je tu povinna střežit a zajistit vláda včetně MPSV a dalších institucí. A včetně politiků a včetně všech orgánů státní správy a státní moci. Protože podle ústavního pořádku ČR je veškerým zdrojem moci v tomto státě lid. Protože tady veškerá moc, tedy i státní moc, pochází právě z té vůle lidu. Takže státní orgány včetně vlády, MPSV i ministra Jurečky se v České republice musí podřídit vůli lidu.

Anketa

Jste rádi, že v USA prošel balík pomoci pro Ukrajinu?

6%
92%
hlasovalo: 22205 lidí

2. Otázka druhá: „Jaké zas německé, rakouské, dánské a jiné vzory?“ ČR má jiný systém, jiné podmínky, jinou situaci, a to nejen v možnostech pracovní situace a sociálního systému. Ty možnosti i parametry ČR jsou diametrálně odlišné a zcela nesrovnatelné s vývojem a se stavem jak v Německu, tak v Rakousku i Dánsku, ale i v dalších podobných zemích směrem z ČR na západ. Ty země, jako Německo, Rakousko, Dánsko a další, byly vesměs už od Kolumba po celá staletí (a mnohdy až donedávna) tzv. koloniální velmoci, které zbohatly právě na té kolonizaci, co pak po staletí prováděly a na které postavily a upevňovaly svou pozici velmocí (resp. dnes rádoby velmocí), a mnohdy jim tyhle trendy zůstaly, jak se i nyní ukazuje čím dál víc během těch předchozích třiceti let, prostřednictvím EU a její rádoby federalizace.

„Tak to nás chce tato pětikoaliční vláda rychle zkolonizovat po německém, rakouském, dánském či jiném západně velmocenském vzoru (jaksi federalizačně euro-unijním) a podle jejich systémů?“ Ptá se hlas lidu = hlas lidu České republiky. A zároveň zcela věcně připomíná a fakticky konstatuje: „Za současnou alarmující situaci v důsledku migrace a všech jejích západem nezvládaných negativ a dalších současných i budoucích nebezpečí jsou odpovědné právě ti západní kolonialisti. A ty jejich dříve kolonialistické země musejí nést veškeré důsledky, a to jak politické, tak ekonomické. A nesmějí je přenášet na státy, které nic nekolonizovaly a často byly samy kolonizovány, jako byly koloniemi také historické země Koruny České za dob nadvlády Rakousko-Uherska, nebo za doby protektorátu německé Třetí říše a podobně. A tyto cizí nadvlády a tyto cizí kolonizace našich národů v našich zemích podporovaly právě i ty církve, co teď spolupracují jak s Jurečkou, tak s jeho stranou, i s vládou pětikoalice a spol.“

Zdá se, že hlas lidu má jasno.

3. A jeho třetí otázka: „Co má znamenat vypouštění kontrolních balónků (a jiných testíků trpělivosti) pracujících lidí? Třeba o tom, že pětikoalice Jurečkovou cestou do zákoníku práce vklíní euro jako měnu? Nebo o tom, že zaměstnanec by mohl dostat výpověď bez udání důvodu? Anebo o tom, že výpovědní doba se má zkrátit, a zase v neprospěch zaměstnance? A další a další a další… To všechno v tom Německu, Rakousku a Dánsku funguje? Tam hlavně oproti tuzemsku dlouhodobě funguje jak několikanásobně větší systém odměňování, vyšší mzdy a platy, vyšší důchody, nižší ceny, čili mnohem vyšší životní úroveň, sociální jistoty, a tak dále. Jurečka už tohle neřekl a honem se schoval pod ty německo-rakousko-dánské euro sukně. Hrdina.“ Tolik i zde k tomu tématu pravil vox populi.

Inu, podle těch ohlasů z oblasti vox populi to asi pan ministr Jurečka a spol. včetně té pětikoalice vskutku nebude mít moc snadné. První volby v pořadí jsou už za měsíc a něco. A nebudou to nijak jednoduché a bezvýznamné volby. Z vox populi už je slyšet, že by se právě ty červnové volby mohly stát referendem o vládě pětikoalice a o její politice vůbec. A ty další volby budou zhruba „do roka a do dne“, pro pětikoalici možná do roka a do dna, respektive na dno. Nejen co do ekonomických a politických výsledků, ale i co do výsledků volebních – a tedy pro tu pětikoalici problémů přímo existenčních. Kniha hříchů se v kapitole pětikoalice fatálně plní.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 352. díl. Schmeedovy paměti

18:28 Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 352. díl. Schmeedovy paměti

Čtenářský zážitek Petra Žantovského z pamětí Woodyho Allena.