Jak bývá zvykem při setkáních OPECu, tak detailnějších informací je poskrovnu. To samozřejmě ihned vyvolává řadu spekulací. Jako například tu, že Saúdové se takto snaží “prodat” snížení produkce ropy, ke kterému tak jako tak dochází každý podzim (po letní špičce). Otázkou zůstává i postoj Íránu. Jeho ministr pro ropu Zanganeh komentoval setkání rovněž značně neurčitě a neodpustil si větu, že “očekává, že ostatní členové OPECu podpoří návrat Íránu na trh s ropou i to, aby zpět získal svůj podíl po zrušení mezinárodních sankcí”. Zástupci aktuálně druhého největšího producenta v rámci OPECu - Iráku - prozatím, zdá se, mlčí. Cynický pozorovatel může dění interpretovat tak, že řada producentů bude ochotna alespoň hovořit o zmrazení produkce na rekordních úrovních (např. Irák), někteří ji sníží tak jako tak (Saúdská Arábie) a někteří se pokusí jí dále zvyšovat (Írán a se střídavými úspěchy i Libye a Nigérie). V souhrnu by tak produkce mohla mírně poklesnout, což by mělo - pokud dohoda vydrží - pomoci se stabilizací trhu a OPEC by si takto mohl v mezičase koupit o něco vyšší ceny ropy a vyhnout se jejich případnému poklesu.