V době lockdownu může tato zpráva vypadat velmi překvapivě, avšak při bližším pohledu zjistíme, že se toho až tolik na trhu práce neděje. Především jde toto výrazné zvýšení mezd na vrub veřejného sektoru, kde se v posledním kvartále opět výrazně navyšovaly platy a rozdávaly mimořádné odměny.

Ve veřejném sektoru tak mzdy nebo přesněji platy rostly dvojciferným tempem, a to především v důsledku výrazného navýšení ve zdravotnictví (+31 %) a ve školství (+11,6 %). Naproti tomu v soukromém sektoru bylo zvyšování mezd velmi umírněné. Když proti sobě postavíme tržní odvětví a ta převážně veřejná, tak zjistíme, že se nůžky mezi těmito dvěma sférami ekonomiky dále rozevírají. Z jednoduchého propočtu totiž vyplývá, že zatímco v odvětvích s převážným zastoupením veřejného sektoru rostly výdělky o téměř 14 %, v soukromém jen o 3,5 %.

V našem největším odvětví – v průmyslu, kterému se po jarním výpadku podařilo naskočit zpět na vlnu růstu – mzdy rostly jen o 3,6 %. V oblasti HORECA, kde se tradičně vyplácejí vůbec nejnižší mzdy, došlo dokonce k jejich mírnému poklesu. Naproti tomu v realitním sektoru, kde mzdy klesají už rok, tentokrát pokles opět zrychlil.

Za celý rok 2020 vzrostla průměrná mzda v české ekonomice o 4,4 % na necelých 36 tisíc korun. Nicméně stále platí, že průměrná mzda je spíše imaginární číslo, na které nedosáhne většina tuzemských zaměstnanců. Vedle toho mediánová mzda, která je zhruba o pět tisíc níže, roste navíc pomaleji. Znamená to, že rychleji se zvyšují mzdy lidí s vyššími výdělky.

V letošním roce nejspíš růst mezd opět zvolní, a to především v důsledku vývoje v soukromém sektoru, který stále z významné části funguje v režimu lockdownu. Na druhou stranu zrušení superhrubé mzdy, respektive snížení zdanění práce se automaticky promítne do vyšší kupní síly obyvatel. Proto už tak do jisté míry virtuální průměrná mzda bude o kupní síle zaměstnanců vypovídat ještě méně než dosud.