Politolog Robejšek: Titánské vize a bída obyčejných lidí

21.05.2014 10:08 | Zprávy

O naivní víře v civilizační účinky EU, centralizačních tendencích, jež destabilizují Evropu, nebezpečí elitářské politiky i bezhlavé globalizace, českých i evropských politicích bez vize s Petrem Robejškem, politologem a poradcem, jenž proslul přesnými předpověďmi o konci komunismu či problémech eura.

Politolog Robejšek: Titánské vize a bída obyčejných lidí
Foto: CEVRO Institut
Popisek: Petr Robejšek a Josef Šíma CEVRO

Česká republika je již deset let členem Evropské unie. Vzpomínáte si, jaké pocity jste tehdy měl, když jste se díval na oslavující české obyvatelstvo  a poslouchal oslavné projevy politické reprezentace?

Svůj soukromý triumfální pocit jsem si odbyl v roce 1989. V roce 2004 jsem měl pro radost našich lidí velké pochopení. Zároveň jsem si byl jistý a projevil jsem to i v mých článcích a mediálních vystoupeních, že dojde k vystřízlivění. Tento „Obamův efekt“ je velmi rozšířený, ale chápu, že průměrný občan nemá povinnost rozumět ekonomickým a politickým procesům. Od politiků je člověk zvyklý na ledacos, ale zarazila mě reakce odborné publicistiky. Nekritické vidění poměrů v EU by se ještě dalo pochopit nedokonalou znalostí reálií. Ale představa o tom, že tato organizace bude českou společnost ve všech ohledech „civilizovat“ byla prostě naivní.

Málokdo si již dnes vzpomene na vládní kampaň před referendem o vstupu. Pamatujete na televizní spoty v nichž šťastný řecký podnikatel nebo španělský zemědělec lákali na pozitiva členství? Jak se díváte na schopnost vlády objektivně informovat o kladech a záporech EU jako takové, ať již v politicky zjitřené době debat o vstupu nebo - koneckonců - dnes při debatách o vnitrounijních reformách.

Neznám vládu, která by se snažila objektivně informovat o čemkoliv. To se téměř vylučuje z podstaty politické činnosti. Navíc politik, který chce s veřejností opravdu komunikovat musí mít nejprve sám zájem se dozvědět, dále schopnost porozumět významu jednotlivých událostí (to platí zejména pro současné vnitrounijní reformy), snahu co nejobjektivněji informovat (sic) a v neposlední řadě i schopnost sdělovat lidem složité pravdy srozumitelnou řečí. To je celá řada podmínek, které splňuje pouze velmi málo politických aktérů. Ale i veřejnost musí mít zájem o to, skutečně se dozvědět, co se v politice a v ekonomice děje. Ani v tomto ohledu nebyla situace tehdy (a mám dojem, že není ani teď) právě optimální.  

Členství přínosem, ale budoucnost nejistá

Existovala (či existuje) alternativa k členství ČR v EU? Nebo - navzdory všem problémům s Unií a měnovou unií obzvlášť je v našem zájmu tvořit proreformní koalice a měnit zevnitř?

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: prof. Josef Šíma, Ph.D.

Ing. Kateřina Konečná byl položen dotaz

Z čeho je financováno hnutí STAČILO?

KSČM má příspěvky od státu, ale stačilo přeci ne nebo ano? A pokud ne, tak z čeho je financováno? A je to tak, že teď už KSČM jako strana kandidovat nebude, ale budete kandidovat jako STAČILO? A jestli ano, proč vlastně stranu úplně nezrušíte, když jste de fakto založila novou?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pavel Foltán: Senátní spolu-kampaň? ČT kulisou kampaně?

11:41 Pavel Foltán: Senátní spolu-kampaň? ČT kulisou kampaně?

Senát projednává koaliční návrh novely zákona o zvýšení tzv. koncesionářských poplatků. Pomiňme, že …