Zaprvé, „Jenom ne strach!“ Teď se sice všichni solidarizují se zavražděnými novináři a karikaturisty, ale důležité je, aby nám to vytrvalo. Oni byli zavražděni kvůli svobodnému myšlení, tisku, projevu a kreslenému humoru. Na tuto svobodu, na níž stojí naše civilizace, rezignovat nesmíme.

Není jediného spravedlivého důvodu, proč by ve svobodné společnosti právě jedno náboženství a jeho zakladatel či doktríny nesměli být kritizováni a satirizováni. To by bylo nehodné svobodných lidí.

Ale přesně toto doporučení - nasadit si náhubek a obalit se autocenzurou – už v minulosti nabízeli mnozí šéfredaktoři a politici. Ať se každý rozhodne, jak chce, ale někteří z nás na svobodné myšlení a projevy nerezignujeme nikdy.

Zadruhé, tajné služby mnoha zemí nás už dávno varovaly, že Evropané, kteří odjeli do Sýrie či Iráku bojovat na straně tzv. Islámského státu, po svém návratu do Evropy představují jasné a bezprostředně přítomné nebezpečí. Tzv. Islámský stát slouží jako ideologický, propagandistický a rekrutující magnet pro islamisty z Evropy.

Po vraždách v Paříži je pro Evropu jeho existence netolerovatelná. Územně jej zapouzdřit nestačí, nutné je definitivně jej zničit. Pro nás už totiž představuje existenční hrozbu. Bombardovací kampaň proti němu by měla trvat tak dlouho, jak bude nutné, aby byl zničen.