Soeren Kern: Měsíc v muslimské Británii - protikřesťanská diskriminace a násilí na ženách

07.07.2014 18:40 | Zprávy

Lloyd’s Bank, jedna z největších bank v Británii, ruší debetní poplatky výhradně pro muslimy. Britský bezpečnostní aparát je stále ostražitější vůči muslimům, kteří se navracejí z bojů v Sýrii, zatímco ženy si nemohou být jisty ohledně možnosti znásilnění v londýnském taxíku.

Soeren Kern: Měsíc v muslimské Británii - protikřesťanská diskriminace a násilí na ženách
Foto: Archiv
Popisek: Libra

Počet těchto tak zvaných taxi-znásilnění lavinovitě roste takovou měrou, že jistý britský soudce nedávno vydal varování, že žádná žena nemůže předpokládat, že bude při cestě taxíkem v bezpečí. Ibrahim Munir, vysoký představitel Muslimského bratrstva, dnes v exilu v Británii, byl dotázán, zda by násilí mohlo být reálnou alternativou; jeho odpověď zněla, že „možné je cokoli“. „Mám snad změnit svoji náboženskou víru, jen abych získal nejlepší (bankovní) podmínky?“ Tak se ptal zákazník Lloyd’s Bank, podle listu Daily Telegraph. Islám a témata s ním související byla v Británii všudypřítomná během dubna 2014 a lze je třídit podle tří rámcových námětů: 1) rostoucí znepokojení britské vlády ohledně islamistického extrémismu a domácích bezpečnostních důsledků působení britských džihádistů v Sýrii, 2) pokračující pronikání islámského zákona šaríja do všech aspektů britské každodennosti, 3) pokračující otázky ve věci integrace muslimů do britské společnosti.

1. Islamistický extrémismus a hrozby plynoucí ze situace v Sýrii.

Britský premiér David Cameron oznámil „zevrubné přezkoumání“ aktivit Muslimského bratrstva v Británii. Na jedné tiskové konferenci řekl: „Chceme se postavit extrémistickému pojetí prezentovanému některými islamistickými organizacemi. Pokud jde o Muslimské bratrstvo, za důležité pokládám, že chápeme, co je to za organizaci, čím se vyznačuje, jaké jsou její ideje jako cesty k extrémismu, i násilnému, jak je provázáno s jinými skupinami, jak se projevuje jeho přítomnost tady v Británii.“

Posouzení bude provedeno sirem Johnem Jenkinsem, britským velvyslancem v Saúdské Arábii. To vedlo některé komentátory k dohadu, že země produkující ropu, které vnímají Muslimské bratrstvo jako ohrožení své stability, vyvíjejí na Camerona tlak, aby tuto organizaci vykázal mimo britskou půdu (Cameronovo prohlášení také přišlo jen několik týdnů poté, co Británie ukončila jednání o prodeji 72 stíhaček Eurofighter Typhoon do Saúdské Arábie). Jenkins byl požádán o vytvoření zprávy o Muslimském bratrstvu, „jeho filosofii a hodnotách a údajné spojitosti s extrémismem a násilím“.

Muslimské bratrstvo bylo zakázáno v Egyptě a jeho četní členové byli po státním převratu v červenci roku 2013 vyhoštěni. Skupina jeho členů nedávno ustavila nové centrum nad jednou nefunkční prodejnou kebabu v Cricklewoodu, v severozápadní části Londýna.

Nejpřednější vůdce Muslimského bratrstva, Ibrahim Munir, žijící v exilu v Británii, popřel tvrzení, že by skupina přesunula své britské operace z Londýna do rakouského Grazu. Britský list Daily Mail dne 12. dubna uvedl, že Muslimské bratrstvo se chystá přemístit své ústředí do Rakouska „ve zjevné snaze vyhnout se vyšetřování svých aktivit, ohlášenému předsedou vlády“.

Munir zřejmě vysílá varování, když říká, že zákaz Muslimského bratrstva bude mít za následek zvýšení rizika teroristických útoků v Británii. Dne 5. dubna v rozhovoru pro The Times uvedl, že „pokud k tomuto (zákazu) dojde, mohlo by to mnohé členy muslimských komunit vést k přesvědčení, že hodnoty (mírumilovného) Muslimského bratrstva ... jsou nepoužitelné a že jsou tedy ocejchováni jako teroristé, což by otevřelo dveře všem eventualitám“. Když byl dotázán, zda míní jednou z možností i násilnosti, Munir odpověděl: „Nic nelze vyloučit … pokud se Británie uchýlí ke zmíněné volbě, nelze předvídat (co by se stalo) mezi muslimy ve světě, zvláště pak ve velkých organizacích blízkých Muslimskému bratrstvu, sdílejících jeho ideologii.“

Někdejší britský premiér Tony Blair 23. dubna v obdobné záležitosti naléhavě vyzval Západ, aby odsunul stranou různice s Ruskem ohledně Ukrajiny a mohl tak čelit, jak soudí (spolu s mnoha dalšími), vyjímečně závažné hrozbě globální bezpečnosti, totiž islamistickému extremismu. Blair k tomu řekl: „Hrozba radikálního islámu se nezmenšuje; narůstá a šíří se po světě. Narušuje stabilitu lidských společenství, ba dokonce národů. Podvrací možnost pokojného soužití v éře globalizace. A tváří v tvář této hrozbě to vypadá, že se podivným způsobem zdráháme vzít ji na vědomí, jakoby bezmocní účinně jí čelit … ať už se tak či onak různíme, měli bychom být připraveni oslovit v zájmu spolupráce Východ, zejména Rusko a Čínu.“

Ale jako kdyby šlo o klasický příklad „patřičné zprávy“ doručené „nepatřičným poslem“, Blair byl osočen jako pokrytec poté, co médium Global Muslim Brotherhood Daily Watch zveřejnilo zprávu, že v jeho význačné mezikonfesijní charitativní organizaci, totiž Konfesijní nadaci Tonyho Blaira, působí dva poradci úzce spjatí s Muslimským bratrstvem.

Theresa Mayová, tajemnice Ministerstva vnitra, dne 9. dubna zveřejnila výroční zprávu o vládní strategii boje proti terorismu. V její zprávě se praví, že britští džihádisté, zocelení v boji, po svém návratu z válku v Sýrii dnes představují nejzávažnější hrozbu britské bezpečnosti. V projevu v britském parlamentu Mayová uvedla, že „v průběhu roku 2013 je nejvýraznějším posunem v souvislosti s terorismem rostoucí hrozba teroristických skupin v Sýrii“.

Hodnocení oficiálního JTAC (Jednotného střediska analýzy terorismu) je s tím v souladu: „Povaha konfliktu v Sýrii a vznik fronty al-Nusra, deklarující svázanost s vůdcem organizace al-Kajdá, jímž je Ayman al-Zawahirí, vedou k tomu, že tato země se vzrůstající mírou stává význačným potenciálním zdrojem budoucích hrozeb pro Británii a její zájmy v zámoří.“

Celkový počet britských džihádistů v Sýrii je odhadován na stovky – kolem dvaceti jich v bojích zemřelo. 20. dubna zvreřejnili britští občané, kteří bojují na straně rebelů v Sýrii, video s účastníky bojů. Muž známý pod krycím jménem Abu Abdullah a o kterém se předpokládá, že je členem extremistické skupiny ISIL (Islámský Stát v Iráku a v Levantě), se objevil v několika podobných nahrávkách, ve kterých vyzývá britské Muslimské bratry, aby se k němu v Sýrii připojili.

2. Zákon šaríja v Británii

Britská vláda zahájila 3. dubna veřejnou rozpravu, zda zavést studentské půjčky, které jsou v souladu s islámským právem šaríja, které zakazuje půjčky s úroky. Hnutí požadující finanční podporu ze strany širší veřejnosti přichází uprostřed množících se stížností muslimských studentů, kteří tvrdí, že existující systém studentských zúročených půjček je nepřípustně nutí volit mezi získáním univerzitní hodnosti a věrností vůči náboženské víře. Podle vlády by ustavení systému, který by umožňoval muslimským studentům financovat dosažení akademických hodností způsobem vyhovujícím principům islámu, „zajistilo komukoliv schopnému a snaživému přihlásit se na univerzitu“. Kritikové oponují, že diskuse ohledně studentských zúročených půjček vedou ke stupňujícím se požadavkům vůči bakovnictví a pojišťovnictví ladícím s právem šaríja; s obdobou u kreditních karet, hypoték a penzijních fondů, což by – vzato jako celek – bylo příspěvkem k zavedení paralelního islámského finančního a právního systému v Británii.

Mimo to byla Lloyd’s Bank obviněna z náboženské diskriminace poté, co upustila od poplatků z debetních sald pro muslimy. Banka zaslala klientům leták s vysvětlením své nové politiky. Zatímco nemuslimové budou měsíčně platit až osmdesát liber za překročení úvěru, muslimové se dověděli, že se poplatkům vyhnou. V dokumentu se praví (str. 26): „Ruší se poplatek za správu měsíčního debetu ve výši 6 liber pro islámský účet, islámský studentský účet a islámský absolventský účet. Pokud tedy máte neplánované saldo na těchto účtech, nebudete platit žádné poplatky.“ Banka Lloyd na své webové stránce uvádí: „Řídit se pravidly islámu je důležitou součástí každodenního života, proto jsme to učinili důležitou součástí běžného bankovnictví. Náš výbor pro šaríju v počtu dvou nezávislých učenců nám dává podněty při vytváření účtů přijatelných pro vás.“ Daily Telegraph cituje slova jednoho klienta Lloyd Bank: „Nemohu uvěřit, že zamýšlejí nabídnout jeden účet pro muslimy a kdokoli jiný ať za stejnou službu platí. Mám snad změnit své náboženství, aby se mi dostalo nejlepšího zacházení?“

Stejně tak, zjevně ve snaze zalíbit se muslimským zákazníkům, odstranil velký fast food Subway šunku a slaninu z téměř dvou set svých provozoven v Británii a přeladil se na halal (arabsky „povolený“ či „zákonný“) maso.

Dne 24. dubna skupina britských právníků vytvořila novou organizaci zvanou „Sharia Watch UK“ za účelem „soustředit pozornost na taková hnutí v Británii, která obhajují a podporují pronikání islámského práva do britské společnosti“. Skupina má za cíl „vysvětlovat a popisovat zákony šaríji – což je podle slov organizace pro Brity ‚bílé místo‘ – ve vztahu k určitým záležitostem jako především zacházení s ženami, svobodě projevu, financím a trhu“.

Britské úřady mezitím prohlásily, že rozšiřují svá šetření ve věci údajného spiknutí muslimských fundamentalistů islamizovat veřejné školství v Anglii a Walesu. Toto rozšířené šetření zahrnuje dnes nejméně 25 škol v Birminghamu, oproti původním čtyřem. Vyšetřovatelé rovněž zkoumají nové náznaky, že muslimští extrémisté infiltrovali školy v dalších britských městech, včetně Bradfordu a Manchesteru. Spiknutí – s přezdívkou Operace trojský kůň – spočívalo ve strategii zmocnit se řízení škol vytlačením nemuslimských vedoucích pedagogů a sborů na sekulárních státních školách a nahradit je osobami, které budou řídit školy podle striktně islámských principů. Do listu Daily Telegraph pronikla zpráva s odhalením, že školy v Birminghamu nezákonně segregují žáky, diskriminují nemuslimské studenty a omezují učební plány tak, „aby byly v souladu s konzervativním učením islámu“. Na některých školách byly dívky přinuceny sedět ve třídě vzadu, někteří křesťanští žáci byli ponecháni, aby „se učili sami“, a byl pozván kazatel muslimské nenávisti, aby promlouval k dětem. Matka jednoho žáka birminghamské Park View School anonymně řekla, že „starší chlapci se vezou s těmito moralistními partami a vykazují dívky, pokud nenosí závoje. Terorizují děvčata a zakazují jim plést se mezi chlapce na hřišti.“ Řekla také, že muslimové skoncovali s velikonočními oslavami ve školách: „Moje dcera se pokusila přinést příteli velikonoční vajíčko, ale jeden chlapec ho popadl a mrštil jím o zeď. Jiná dívka, asi jedenáctiletá, přinesla hračku, velikonočního zajíčka, kterého chtěla ukázat svým kamarádkám. Toho jí sebrali také. Zakazují se všechny řeči o vánocích a jiných nemuslimských svátcích. A učitelé se tváří, že nic nevidí.“ V Leicesteru, v tamní Madani School, „škole víry“, upozorňuje plakát na zdi studenty, že hudba je nástroj Satana. Na plakátu stojí psáno: „Poslouchat hudbu je haram (zakázáno) a je to hřích. Zdržte se takových zlých skutků jako je poslouchání hudby a povzbuzujte ostatní, aby se chovali také tak! Hudba je nástrojem Šejtana (Satana). Hrát na hudební nástroje a naslouchání jim je haram.“

3. Integrace muslimů

Korunní soud v Sheffieldu dne 17. dubna shledal Arase Husseina vinným, že své přítelkyni Reemě Ramzanové uřízl hlavu kuchyňským nožem, v jejím bytě v Sheffieldu, v červnu 2013. Byl odsouzen na doživotí, s nejméně 20 lety vězení. Hussein řekl, že v době spáchání trestného činu trpěl schizofrenií, soudce však odmítl jeho tvrzení, že tento stav snižuje míru jeho zodpovědnosti za zabití, přičemž jeho motiv zůstává nejasný. Soudkyně Laura Coxová se vyjádřila, že Hussein, narozený v Iráku, použil „kruté a úporné“ síly, aby Reemě uřízl hlavu při „chladnokrevném a brutálním“ napadení. Řekla k tomu: „Důkazy patologie naznačují, že během dekapitace pravděpodobně byla naživu, ačkoli v jistém okamžiku u ní došlo k milosrdné ztrátě vědomí. Bolest, hrůza, muka a zoufalství, kterými takto trpěla, když jste jí zasazoval rány a připravil ji o život, jsou vskutku děsivou představou. Proč jste to udělal mladé ženě, která byla vaší přítelkyní, není jasné a asi to nikdy nebude známo.“

Rovněž u korunního soudu v Sheffieldu čelí pět muslimů obvinění ze sexuálního obtěžování a nezákonného obchodování v případě třináctileté Eriky Kačičové. Obvinění souvisí s týdenním zmizením dívky z jejího domova v Sheffieldu v srpnu 2013. Následovala rozsáhlá policejní operace a nezletilá dívka byla nakonec nalezena a vrácena rodině.

Dne 23. dubna městští úředníci v Rochdale – domova muslimského gangu páchajícího únosy dětí – sdělili, že šest řidičů taxi přišlo o licence poté, co byli uznáni jako potenciální riziko pro veřejnost, buď pro prokázané trestné činy nebo proto, že podle radních existuje závažný důvod zpochybnit jejich vhodnost k profesi taxikáře.

Dne 4. dubna se radikální islamista Anjem Choudari a jeho četní stoupenci shromáždili před libanonskou ambasádou v Londýně, aby protestovali proti pokusu zatknout tripolského islamistu šejka Omara Bakrího Muhammada. Libanonské úřady po celé zemi vystupují důrazně proti hnutí skalních islámských sunitů. Bakrí se podílel na ustavení londýnské větve ortodoxní islámské skupiny Hizb ut-Tahrir, jejímž záměrem je ustavit islámský chalífát. Bakrí byl vypovězen z Británie v červenci roku 2006. Choudaryho skupina, provolávající hesla jako „smrt Británii“ a „smrt Americe“, se střetla s britskou First Defence Force, organizací vzniklou za účelem postavit se muslimským gangům, které se snaží vnutit britským ulicím zákony šaríji.

Mezitím se jisté provinční muslimské hnutí v Británii, zvané The Honesty Policy (Strategie upřímnosti), pokouší odhalit podstatu některých „negativních stereotypů“ obklopujících muslimy v Británii. Dne 15. dubna skupina vydala čtyřminutové video nazvané Šťastní britští muslimové, které ukazuje muslimy – mladé i staré, muže i ženy, s šátky nebo bez nich, Araby, Asiaty, Peršany a Turky – rozesmáté, zpívající, s úsměvy a tancující podle hitu pop-music s názvem „Šťastní“. Od svého vzniku se video těší více než jednomu a půl miliónu přehrání. The Honesty Policy sama sebe líčí jako „skupinu mladých a zvídavých muslimů, kteří říkají to, co si jiní jen myslí. Čestně.“ Hnutí říká, že video vzniklo s cílem ukázat, že britští muslimové jsou zrovna tak šťastní, kosmopolitní, různorodí, tvůrčí, humorní a přímočaří jako kdokoli jiný. Skalní muslimové si pospíšili a napadli video jako „zavádějící, satanské a haram“. Podle některých video porušuje šaríju, protože ukazuje ženy, jak tančí a zpívají na ulici. Na internetovém portále YouTube je video nazvané „Odpověď The Honesty Policy“, které obviňuje tvůrce videa „Šťastní britští muslimové“ z toho, že „hanebně zradili“. Jedna muslimka to moderuje: „Když odhlédnete od toho tancování, hudby a vysloveně směšné snahy vypadat pohodově, zůstane vám špatná PR reklama na podporu integrace, co se nás pak týká, abychom přijali britskou kulturu ... Toto video je prostě jen reakcí na média a úřady, že po mnohém nátlaku ve snaze vytvořit své ‚britské muslimy‘ nás nakonec máte. Jak přesně? Ukázka A: Jsou tu muslimové ve volném styku s nemuslimy. Ukázka B: Je tu hudba. Ukázka C: Jsou tu odpadlí muslimové, jinak též rádoby nemuslimové. Je nutné pokračovat? Takže oč vlastně jde? Je to jako když podle The Honesty Policy ‚toto video má ukázat světu, že navzdory negativitám tisku, stereotypům a diskriminaci, jimž jsme vystaveni, máme reagovat úsměvy a radostí, ne hněvem‘. Vážně se pokoušíte mi namluvit, že zatímco britská vláda vlastně zakázala islám a napadla všechny součásti zákonu šaríja, my máme být samý úsměv a radost? Když jdou muslimové masakrováni po celém světě, naše ženy jsou znásilňovány, z dětí jsou děláni sirotci, tak my bychom měli být rozesmátí a šťastní? Toto patetické video vlastně odvrací muslima od plnění jeho závazků vůči globálnímu muslimskému společenství (umma) a od práce ve prospěch islámu ... to je vážná věc ... naše sestry pocítily potřebu kompromitovat islám a svou slušnost jen aby byly přijatelné jiným. Za to se ale nemá platit ctí. Toto video ani tak neukazuje islám, jako spíš propaguje haram jako přijatelný a radostný. Co se vlastně sděluje nemuslimům, že se můžeme protančit do nebe? Řekněme si poctivě, že pokud by Muhammad žil dnes, určitě by takto nekázal. Ve skutečnosti by jeho kázání probíhalo úplně opačně. Takovéto akce by odsoudil a vyslovil by se proti této špatnosti.“

A na závěr, dlouhodobá diskuse o multikulturalismu a erozi svobody projevu v Británii se rozhořela znovu poté, co byl jeden z kandidátů v evropských volbách zatčen kvůli podezření z rasové nesnášenlivosti, když během kampaně citoval jistou pasáž o islámu – napsanou válečným vůdcem Británie Winstonem Churchillem. Paul Weston, předseda strany Liberty GB, vystoupil dne 26. dubna s projevem na schodech Winchester Guidhall v Hampshiru. Ani ne minutu poté, co začal mluvit, se jeden posluchač z publika cítil uražen citátem – z Churchillovy knihy z roku 1899 s názvem Válka na Nilu – a zavolal policii. První rozhovor, který Weston poskytl po propuštění z vazby, je k vidění na YouTube.

Autor je stálým spolupracovníkem Gatestone Institutu v New Yorku a Grupo de Estudios Estratégicos v Madridu, kde se zaměřuje na evropskou politiku. Se souhlasem převzato ze Spero News (SperoForum.com). Redakčně kráceno. Pro KONZERVATIVNÍ LISTY přeložil Jozef Zummer.

http://www.youtube.com/watch?v=fn3cn41vWdQ&feature=player_embedded
http://www.youtube.com/watch?v=gVDIXqILqSM&feature=player_embedded

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: konzervativnilisty.cz

plk. Ing. Zdeněk Nytra byl položen dotaz

změna kurzu

Dobrý den, chápu vás dobře, že vy nemáte problém s tím, když ODS ústy jejího předsedy dává nereálné sliby? V čem se ale pak lišíte od populistů, kterých je v parlamentu dost? Co se stalo s kdysi pragmatickou stranou, která hájila zájmy živnostníků a byla i racionální a často oprávněně kritická k EU,...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Konečně taky něco pro lidi

12:26 Zbyněk Fiala: Konečně taky něco pro lidi

Větší volnost v kombinaci místních energetických zdrojů podle schváleného Lex OZE III umožní obcím o…