ODS pošilhává po programech všech stran od komunistů až po KDU a domnívá se, že stejně jako tyto strany si může voliče koupit příslibem nějakého volebního guláše ve formě výhod, úlev, sociálních programů a podobných dobrot.

Nemyslím, že to zapůsobí.

Nemohou slíbit víc, než strany na levici. V programech které slibují modré z nebe je velká konkurence a "modrá strana" by už z principu udělala lépe, kdyby se vyvarovala marného soutěžení o to, kdo přinese lepší "sociální programy"..

Volič, který k volbám přistupuje s nákupní taškou, který "nakupuje" sliby a bude volit podle toho, kdo slíbí víc, není volič pravice a heslo "volím_pravici" na něj působit nebude.

A tento konkrétní slib, pomoc mladým liídem, mladým absolventům, mladým rodinám je už dávno okoukaný a na pravicového voliče neplatí.

Pomoc "mladým rodinám s dětmi" slibuje kde kdo. Je zcela zřejmé proč - množina lidí mezi dvaceti a třicet pěti lety je asi největší voličskou skupinou. A chce si ji pro sebe "urvat" každá z volebních stran a seskupení. Zajímavé je, že stejný sociální motiv zcela chybí, pokud jde o jinou voličskou skupinu - muže a hlavně ženy nad čtyřicet let, kteří se třesou strachy, že ztratí práci, pokud ji už neztratili, protože lidé v této skupině jsou prakticky nezaměstnatelní. Nemyslí na ně nikdo, starost o mladé rodiny s dětmi je taková optimistická, korektní a vůbec, je jich nejvíc a ještě nejsou poznamenaní dlouhou sympatií k jiným stranám, i na plakátech vypadá mladá smějící se maminka lépe, než starostí zachmuřená starší žena, a tak je volební mágové považují za snadnou kořist.

ODS bude jen jedním z těch cynických lovců hlasů a bude navíc nepřesvědčivá - stále proklamuje, že je pravicovou stranou, levicový volič ji volit nebude ani kdyby slíbila nevím co a pravicový volič ji volit nebude právě proto, že slibuje bůh ví co a zapomíná na své vlastní volební slogany a hlavně na své "kořeny" ke kterým se chce, podle slov svého vedení vracet.

Vrací se k nim stejně upřímně, jako se chce starat o mladé lidi.

O ty se chce starat tím, že jim slibuje daňové zvýhodnění v podobě osvobození od daně z příjmu pro všechny absolventy, kteří začnou do 3 měsíců po ukončení školy podnikat, odvodové zvýhodnění pro firmy ve výši 80 procent platby sociálního pojištění, pokud firma zaměstná absolventa, který je registrován 6 a více měsíců na pracovním úřadě a osvobození od daně z nemovitosti pro mladé lidí do 30 let, kteří si pořizují první nemovitost k trvalému bydlení do osobního vlastnictví v hodnotě do 3 milionů Kč.

Dokonce jim už radí, jak s penězi které tím ušetří naložit. Například si mohou nakoupit vybavení svého nového bytu, do kterého se brzy nastěhují díky laskavosti pravicové konzervativní ODS.

A ke svým kořenům se ODS vrací tím, že slibuje, bude zvýhodňovat jednu skupinu občanů proti jiným.

Možná pár voličů na tyto sliby nachytá. Nebudou to ale asi nikdo z těch dnes už více než milonu voličů, které ODS ztratila za posledních osm let. Možná to bude pár jedinců, kteří vyhovují parametrům zvýhodněné skupiny a popetou si modrou s oranžovou.

A proč ne, zdá se, že si ty barvy už plete i ODS.

ODS chce svůj program modelovat jako životní příběh imaginárního člověka.

Měl bych také takový životní příběh, příběh reálného člověka, pravicového voliče..

Dá se vypsat v několika bodech.

Po konci vlády komunistů se volič rozhodl volit stranu, která slibovala konec zkrachovalého socialistického systému, který rozhodoval o tom, kdo smí studovat, kdo smí vyjet za hranice, kdo smí v zaměstnání postoupiit na lepší, nebo vyšší pozici, co smí číst, co smí poslouchat v rozhlase, na co se smí dívat v kinech, divadlech a v televizi.

Pro velkou část občanů tou stranou byla ODS.

Volili ODS v roce 1996, bylo jich 1 794 560, 29.62 procent
Volili ODS v roce 1998, bylo jich 1 656 011, 27.74 procent
Volili ODS v roce 2002, bylo jich 1 166 975, 24.47 procent
Volili ODS v roce 2006, bylo jich 1 892 475, 35.38 procent
Volili ODS v roce 2010, bylo jich 1 057 792, 20,22 procent

Mezi tím dokázala ODS ztratit všechny kraje, ve kterých předala vládu levici a ztratila další sta tisíce voličů.

A tak náš volič volil ODS v roce 1998, v době kdy se strana rozštěpila a zratila téměř třetinu poslanců.

Volil ji v roce 2002, kdy mu levice slibovala možné i nemožné. Nevěřil, že "zdroje jsou", věděl, že tím zdrojem socialistického "blahobytu" má být on sám a jeho ještě ani nenarozené děti.

V roce 2006 volil opět ODS, přesto že se mu začaly jevit varovné znaky, kterých přibývalo a postupem času bylo jisté, že ODS má problém.

Volil ODS ještě v roce 2010, v roce kdy strana podřízla svého předsedu, který začal problém vnímat a odvážil se o něm mluvit.

Varovných znaků stále přibývalo a ODS problémy odmítala řešit. A ztrácela důvěru více a více voličů.

Více a více pravicových voličů ODS opouštělo.

Ten náš ji ještě neopustil. I když jeho druhů, voličů ODS stále ubývalo.

V krajských i městských volbách stále volil ODS, i když s příslovečným "skřípěním zubů" a i když jeho druhů, voličů ODS ubývalo po statisících.

ODS stále schovávala hlavu do písku. Svůj problém stále odmítala řešit a zakazovala o něm mluvit. Její důvěryhodnost se rozplývala jako mlha po ránu.

V prezidentských volbách vypadl kandidát ODS po prvním kole. Dostal méně hlasů voličů ODS, než kandidátka která se vyznačovala naivní něvinností, za jejíž celkové náklady na kampaň by se nedalo koupit ani jedno nové auto.

Mez tím se jeden z těch, kdo byli problémem ODS, stal jejím prvním místopředsedou a po rezignaci předsedy stanul v čele ODS jejím hlavním mluvčím. Jeho tvář se objevovala na obrazovkách a pro voliče se stal tváří ODS. Nebyla to nová tvář, její majitel byl členům znám tím, že prohrál všechny volby kterých se kdy účastnil a veřejnosti tím, že jeho obličej už léta zdobí každý článek v mediích, který píše o nejlépe etřeženém tajemství \ODS - o kmotrech kteří stranu postupně ovládají.

Dnes, měsíc před volbami, má ODS podle některých průzkumů 7, podle jiných až 14 procent potenciálních voličů. Další statisíce jí volit nebudou. Její důvěryhodnost zmizela jako pára nad hrncem. Bude ji prý vracet její zastupující předseda.

A svým zbývajícím voličům předkládá ODS, která poslední léta tvrdila, že nemá problém s klientelismem, že to, co již po léta plní sránky novin a obrazovky televizí je jen výmysl medií a jejím skutečným problémem je odklon od pravicové politiky, a že vše co potřebuje není personální změna a reforma, ale jen "návrat ke kořenům", program, za který by se nemusela stydět ani Sociální demokracie.

Zvýhodňování vybraných skupin, místo programu pro rehabilitaci mizející střední třídy a daňové úlevy "mladým", místo programu celkového snížení daňové zátěže, program plný myšlenek o "solidaritě" a sociální politice.

A obávám se, že tím skončí "životní příběh" mnoha z posledních reálných voličů ODS.

A že pokud se ODS konečně nevzpamatuje, to bude konec životního příběhu jedné kdysi významné a trend udávající pravicové strany.