Kateřina Beránková, tisková mluvčí Úřadu práce ČR ve zmíněném článku: „Stejně jako v případě žadatelů o dávky, kteří jsou občany České republiky, platí i v případě azylantů, že Úřad práce ČR posuzuje každou takovou žádost individuálně s ohledem na konkrétní situaci žadatele. Není tedy možné dopředu a obecně sdělit, jakou částku nakonec dotyčný obdrží.“ Kromě toho mají migranti právo na příspěvek Ministerstvo vnitra ČR v neznámé výši (!), který se nezapočítává jako jejich příjem.

Kdo stvořil takový netransparentní sociální systém, ze kterého nelze vyčíst konkrétní částky sociální podpory? Inu, ministerští úředníci, politici a poslanci Parlamentu ČR! Pro porovnání transparentnosti použijme Německo. Dospělý – lhostejno zda domorodec nebo migrant – dostává na vše s výjimkou bydlení 409 €/měsíc, manželka 368, děti podle věku ve třech stupních od 237 do 311 €. Bydlení za něj(-ně) platí nebo mu (jim, bydlícím ve stejné domácnosti) hradí sociální úřad a to zásadně s otopem, ale bez nákladů na ohřev teplé vody, bez poplatků za elektřinu, telefon. Maximální částky za bydlení v závislosti podle členů v domácnosti určují okresy podle místních nájmů, maximální obytnou plochu schvalují jednotlivé země (jsou velmi podobné, prakticky stejné). Migranti před uznáním azylem nebo subsidiárními uprchlíky dostávají na obživu 90 % sociálních dávek pro domorodce, po přiznání jednoho ze dvou výše uvedených statusů pak 100 %.

Expertka ODS na sociální věci a bývalá poslankyně Lenka Kohoutová ve výše uvedeném článku kritizuje skutečnost, že po zamýšlené sjednocení sociálních dávek pro migranty v rámci EU by sociální dávky pro migranty výrazně převyšovaly dávky českým občanům, řeč je o asi 800 €. Jak takovou hloupost může expertka a bývalá politička vypustit z úst? Pokud by k nějaké takové nerovnosti došlo, okamžitě by byla napadnutelná u soudu! Redakce Parlamentních listů podle výše uvedeného článku zjistila, že se mezi poslanci PČR zabývajícími se sociální politikou neoficiálně hovoří o tom, že příjem migranta tak v součtu sociálních dávek a příspěvku od MV může přesáhnout 21 tisíc korun a vzhledem k průměrnému starobního důchodu v České republice, jenž se pohybuje kolem 12 tisíc a berou ho lidé, kteří celý život do systému přispívali, je možný příjem migrantů ožehavé téma. Jsou opravdu tak hloupí? Co má dělat výše průměrného starobního důchodu s výší sociálních dávek? I kdyby takový rozdíl nastal, dosáhli by všichni důchodci stejného celkového příjmu ve výši sociální dávky pro migranty, jestliže by o dorovnání požádali sociální úřad. Pokud by tomu úřady nechtěly rozumět, tak soudní cestou. Není možné jednu část obyvatel v sociálních dávkách zvýhodňovat oproti druhé, což je v EU zásadou.

Bývalý první náměstek ministra vnitra pro vnitřní bezpečnost Jaroslav Salivar tvrdí v článku další nesmysl zbytečně podporující českou xenofobii: „V Německu, Nizozemsku a dalších zemích vyplácejí sociální dávky jednomu cizinci například pro čtyři manželky a 32 dětí, případně ve čtrnácti městech se čtrnácti identitami“. Aby mohly evropské sociální úřady vyplácet někomu sociální dávky pro vícero manželek, musely by zákony dotyčných zemí připouštět mnohoženství. To nepřipouštějí. Dále když dotyčný migrant bere sociální podporu pro tolik dětí, musí je mít s sebou v dané zemi. Ostatně, viděli jste někde na obrázcích migrantů, jak na přetížených člunech s uprchlíky z Afriky a v davech překračujících hranice jsou děti ve většině? Já ne. Podvody s vícenásobnými výběry sociální podpory v různých okresech se děly v Německu již v 80. létech minulého století. Tento stav byl až do začátku tohoto roku umožňován obavou z prozrazení osobních dat – okresní sociální úřady mezi sebou v rámci jedné spolkové země, jednotlivé země mezi sebou si vzájemně neposílaly data svých příjemců sociální podpory. To se nyní má rychle změnit. (Ze stejných obav ze zneužití osobních údajů není v Německu povoleno úsekové měření rychlosti na silnicích, protože nikdo nemůže s naprostou jistotou zaručit, že sejmutá data z první a druhé fotografie a připojených časových údajů nebudou zneužita.)

Pro zamýšlené sjednocení sociální podpory migrantů ve všech zemích EU (údajně se jedná o 800 € měsíčně, což srovnáním s výší německé sociální podpory to zřejmě budou celkové měsíční náklady na jednoho dospělého migranta i s výdajem na ubytování) se musí vyřešit, co se bude dělat v případě, když částka nebude v konkrétním případě vlivem třeba lokálního levnějšího ubytování spotřebována. Dále nelze takovou paušální částku zavést ve státech, kde sociální podpora včetně podpory na bydlení oné jednotné výše nedosahuje, protože místní obyvatelstvo by se proti tomu mohlo bránit soudní cestou a spory by vyhrálo.

Výše uvedenou úvahu jako já mohl učinit kdokoliv z politiků a státní správy. Neučinil. Evidentně nedostatkem kritického myšlení.