Proč začínáme článek citátem spisovatelky Le Guinové? Jednoduše proto, že její kniha, děj se odehrává v roce 2002, je jedním z antiutopických románů, popisujících situaci, kdy sny se stávají realitou, kterou nejprve ohrožují, poté ničí. Jde o to, o čem sníme a kdo kontroluje naše sny. Byl to Sigmund Freud, kdo podotkl, že velkou částí podstaty člověka je sexuální pud. V římské společnosti se vědělo, že je důležité dát lidem chléb a hry. Dávno předtím, než Sharon Stoneová v Základním instinktu přehodila nohu přes nohu (v reálném medializovaném politickém životě předvedla roku 2013 svůj klín bez kalhotek recesistická moderátorka TV interview srbskému premiéru /od 2012 do 2014/ Ivicu Dačićovi), bylo zřejmé nejen Hollywoodu, že lidstvem lze manipulovat skrze sex a násilí. Jde-li o násilí, čím brutálnější, tím lepší. Jde-li o medializovaný sex, začala platit tatáž logika. Noha přes nohu s absencí kalhotek dávno nestačí. Musí se nabídnout tvrdší kalibr. Akcent se dělá buď na zvrácenosti, nebo na netradičnosti. Je třeba vyvolat hlad po artefaktech toto typu. Je nutné naučit lidi myslet, dívat se a slyšet určitým způsobem.

Dačić video:

O výchovu skrze sex a násilí se postaral právě Hollywood, nakolik Hollywoodem samotným manipulují politikové, je patrné od dob velmi pravděpodobné vraždy herečky Marilyn Monroeové v roce 1962. Byla to hollywoodská studia – továrny na sny, která způsobila kulturní dominanci Západu. Tato dominance vyvolala rozkol uvnitř SSSR. Sovětský svaz nebyl vůbec „uzbrojen“ Reaganovými „hvězdnými válkami“, jak se doposud mnozí mylně domnívají. SSSR jednoduše ztratil vlastní kulturní orientaci, nechal se kulturně namlsat (podplatit?) skrze fenomény násilí a sexu. Rocková hudba a undergroundové VHS s eroticky násilnou a násilně erotickou (pornografickou) kulturou, setřely vlastní tradiční svět Sovětů. Sovětský svaz se rozpadl, ale občanské války pokračovaly v některých již bývalých svazových republikách dále, což svědčí o tom, že veškerý problém nespočíval jen ve stranickosti a komunismu. Sovětské zbrojovky za vlády Borise Jelcina vydaly Američanům mnohá vojenská tajemství, Američané neskrývali svoje překvapení. I současný ruský vojenský průmysl stále těží z odkazu vojenského výzkumu a produkce SSSR. Byla to nicméně kultura s diseminací západního stylu, která SSSR rozbila, což konstatujeme jako čirý fakt, jak se říká – bez emocí; emoce snad zažili Beatles, když byli v UK popotahováni za píseň Back in the U.S.S.R. , kde „Beatlesáci“ podkopali záměry Západu „vysexovat“ SSSR duši z těla (viz): „Jo, ukrajinská děvčata mě omráčila, nechala holky ze Západu daleko vzadu, moskevská děvčata mě přivedla ke zpěvu a ječení, na ta gruzínská nezapomenu…Jo, jsem zpět v SSSR, řeknu vám, ani nevíte, jak jste šťastni, když jste zpět – v SSSR“.

Video Beatles: