Vladimír Wolf: O tragikomedii v české a slovenské pravoslavné církvi, kdy skončí?

Zdá se, že prvním krokem k jejímu definitivnímu ukončení je zákaz výkonu veškerých biskupských a kněžských služeb emeritnímu arcibiskupovi Kryštofovi, Radimu Pulcovi... ale právě toto rozhodnutí pražského arcibiskupa Michala okamžitě vyvolalo mimořádnou aktivitu na sociálních sítích a internetu. Přinášíme Vám proto aktuální informace, které mají i politické kontexty a pozadí.

Působení pana profesora Radima Pulce v pravoslavné církvi

Okamžitě po vydání zákazu výkonu kněžských služeb, vznikly webové stránky s působivým oficiálním životopisem pana profesora, s dopisy věřících, peticí i výzvou na podporu vladyky Kryštofa s mottem: „Já věřím, že dobro tvořené člověkem, nesmí být trestáno!“ Podívejme se tedy na to dobro zblízka.

Podle nově dostupných informací, celý život pana Pulce nebyl normální (pro zajímavost: řecky se normální řekne kanonikos = kanonický). Sám pochází z rozvrácené starokatolické rodiny, která je dokonce tématem diplomových prací dnešních studentů. Díky podpoře komunistických přátel (pamětníci z tehdejšího odboru pro věci církevní pana Karla Hrůzy ještě žijí) mohl budovat svou „církevní” kariéru. Opustil jemu příliš těsnou starokatolickou církev, vstoupil do církve pravoslavné. Tam, kde jiní pravoslavní kněží naráželi na problémy se státní bezpečností, charismatickému panu Pulcovi vše procházelo. Co na tom, že záhy rozbil manželství kolegy kněze? Sám se rozvedl, zanechal manželku s 2 nedospělými dcerami, přijal mnišství s novým jménem Kryštof a jako „nadějný kádr” na budoucího biskupa byl poslán na studia do Řecka. V té době byl údajně i velmi podnikavý a podle vyjádření pamětníka, který nechce být jmenován, ale jehož identitu redakce zná, měl údajně „vyrábět” svaté ostatky a prodávat je důvěřivým Řekům.

O jeho osobním životě z pobytu v Soluni se také rozhodl promluvit před Konstantinopolským patriarchátem jeden z jeho kolegů, bývalých studentů, jak nám sdělil zdroj blízký patriarchátu. Jak se vůbec mohl za těchto okolností stát biskupem a arcibiskupem? O tom, kdo bude biskupem za totality si samy církve nemohly svobodně rozhodnout. Není pochyb, že Radim Pulec podporu komunistických represivních složek státu měl, stačí se podívat na data z životopisu: 1987 studia ve Velké Británii. 1988 vysvěcen na biskupa. V místní pravoslavné církvi panuje strach smíšený s respektem k jeho temným schopnostem. Odvážní duchovní letos zveřejnili dokumenty z historie církve, kde se dočteme o tom, že k jeho pravoslavné duchovnosti měli někteří výhrady víc než vážné, i tom, jak byla zmanipulována volba na pražského arcibiskupa, kterým se Kryštof Radim Pulec stal v roce 2000. Tím byla de facto otevřena jeho cesta k tomu, aby stanul i v čele celé místní autokefální církve.

„Za těch 13 let, co byl arcibiskupem pražským, ten absolutní morální úpadek, to bylo viditelné,“ shodují se pamětníci. „Za metropolity Doroteje neexistovaly tak bujaré oslavy, kde bytekl alkohol proudem...“Odtajněné dokumenty naznačují, že Radim Pulec byl výborným manipulátorem, rád holdoval alkoholu a vždy měl také „skupinu věrných“.Nenadarmo jedno řecké přísloví říká, že špatný biskup nikdy nejde do Pekla sám, ale pochoduje tam širokou bránou se zástupem svých svedených oveček.

Skandál, který nemá konce

V dubnu 2013 přišla TV NOVA se šokujícím skandálem: metropolita Kryštof má až 10 nemanželských dětí... Metropolita a arcibiskup pražský Kryštof – Radim Pulec 12.dubna 2013 odstoupil, údajně pro blaho své církve. Uchýlil se do kláštera Proměnění Páně v Těšově Milíkově, kde však namísto mnišského rozjímání, zahájil kampaň za svůj návrat do čela církve. K tomu bylo zapotřebí očernit všechny potenciální kandidáty na uprázdněný stolec arcibiskupa a metropolity. Zdatnému sugestologovi se podařilo zmanipulovat mnohé, kteří se nadchli ideály pravoslaví a nevěřili, že by uvnitř tradiční církve mohlo vzniknout společenství, utkané ze lží „zbožňovaného“ a mimořádně sexuálně zdatného vůdce.

„Také já jsem byl členem „Pulcovy sekty“, dokonce jsem v roce 2013 organizoval petici za jeho návrat a podle pokynů pana Pulce, se kterým jsem často mluvil a setkával se doma i v zahraničí, jsem útočil na různé lidi z místní pravoslavné církve, aniž bych je osobně poznal. Omlouvám se jim za toa je mi to opravdu líto,“ čestně dnes přiznává své omyly doc. Ing. Vojtěch Merunka, PhD. „Dělal jsem to základě informací, které jsem od pana Pulce dostával. Důvěřoval jsem mu.“

Podobně nyní vypovídají i další, kterým bývalý arcibiskup nebo jeho pilné asistentky dodávaly, kompromitující materiály na biskupy i kněze. Postupně začalo vycházet najevo, že vše je ve skutečnosti trochu jinak. Kompromitující materiály byly smyšlené. Po ovoci poznáte je. V roce 2015 na doporučení Prešovské univerzity byl Radim Pulec, mimo jiné i díky podpoře a pomoci doc. Merunky a jeho přátel z akademického prostředí, jmenován vysokoškolským profesorem v Slovenské republice... Tuto skutečnost jsme si ověřovali, a proto nás překvapilo, s jakou intenzitou nyní profesor Pulec vše popírá a jak hanlivé soudy, nehodné duchovního pastýře, pronáší na jeho adresu. Namísto toho, aby pan profesor exceloval jako pravoslavný teolog, používá titul jen jako „důkaz“ své autority a serióznosti, která jaksi automaticky má u veřejnosti vyloučit podezření z čehokoliv nekalého.

„Abdikací unikl duchovnímu soudu nejen místní církve, ale i Ekumenického patriarchátu. Synod (nejvyšší orgán církve) mu tehdy uložil, aby se očistil civilním soudem, ale k němu dodnes nedošlo. Proč pan profesor Pulec dodnes nepožádal ani církevní ani civilní soud o vyvrácení obvinění a nepožádal o test pomocí DNA, aby bylo konečně jasno?” klade legitimní otázku doc. Vojtěch Merunka.„Namísto toho jeho různí poskoci a nyní i on sám, útočí na domnělé nepřátelepavlačovým způsobem, žádají o podporu od různých žen a potom to všechno zveřejňují na zahraničních internetových stránkách podle zvrácené logiky „čím více ženské podpory, tím větší důkaz neexistence styků se ženami". Jeho stránky na různých místech v internetu správcují ženy z jeho okolí. Ale kde je nějaké duchovní bratrstvo pravoslavných mnichů, které by zevnitř církve pomáhalo svému spolubratru, bývalému metropolitovi?

Bratrstvo profesora Pulce

Žádné pravoslavné mnišské bratrstvo na jeho podporu nevystupuje. Naopak: jeden mnich z kláštera Proměnění Páně v Těšově, kam se bývalý arcibiskup uchýlil, raději hned v roce 2013 odešel na Athos a druhýsetrvává jen proto, aby dokončil ikonopisnou výzdobu chrámu, který kdysi pomáhal stavět. Za celé tři roky do kláštera nepřišel žádný novic, žádný další mnich. Za to vedle kláštera vyrostla roubenka, aby měli poutníci, zejména ženského pohlaví, kde přenocovat.

Nejhlasitějšími křiklouny na podporu pana profesora Pulce jsou jeden ruský podnikatel z Mariánských Lázní a jeden bývalý podnikový právník v penzi.
Pan profesor akademik JUDr. Sergej Konstantinovič Komkov, Grand Ph.D. žije řadu let v Čechách, je údajně vědec, ale dodnes se nenaučil ani mizerně česky a neovládá ani angličtinu, přestože říká, že má tituly ze zahraničních univerzit, kde se přednáší anglicky. Pan Komkov o sobě tvrdí, že je akademik, profesor, doktor věd a také expert ruské Dumy navzdělávání. Jenomže to má háček: v ruské krajanské komunitě v ČR kolují písemné důkazy od kompetentních orgánů, že na uváděných vysokých školách nikdy nestudoval, jeho akademie věd je jen soukromý spolek obsahující slova "akademie věd" ve svém názvu a ani nikdy nebyl členem výboru ruské Dumy pro vzdělávání (komitet po obrazovaniju), ale jen se tam objevoval u kulatých stolů pro veřejnost a své rozumy rozdával členům postsovětské Komunistické strany Ruské federace, se kterou spolupracuje.

Pan JUDr. Zdeněk Opatřil o sobě tvrdí, že je zakladatelem novodobého slovanského hnutí v ČR a jeho obdivovatelé o něm tvrdí, že patří do síně slávy vedle velikánů českého národa jako byl František Palacký a Josef Dobrovský. Ale i tohle má háček: Zdeněk Opatřil nebyl do roku 2008 zakladatelem, ale jen členem Slovanského výboru ČR, odkud musel odejít k úlevě ostatních členů.Až potom si založil vlastní spolek nazvaný Českomoravský slovanský svaz se zkratkou ČMSS. Založit spolek je jednoduché – proto jich od té doby založil pro jistotu víc: Například takzvaná Mezinárodní nevládní organizace všeslovanský výbor, která má svůj nejvyšší orgán tzv. všeslovanský sněm a má předsedu, generální tajemníky, místopředsedy a další činovníky jako nejvyšší sovět KSSS. Celá takto mnohopočetná mezinárodní organizace je registrována u něj doma v panelákovém bytě v Praze na sídlišti Stodůlky. Tyto údajně věhlasné, mezinárodně uznávané, slovanské a vlastenecké organizace samozřejmě zvou pana profesora Pulce na vědecké přednášky, například k Husovu kameni u Sedlčan nebo do Makedonie, za účasti početné veřejnosti v počtu prstů na rukou.

Aby té komedie dell´arte nebylo málo, tak oba tito talentovaní pánové se stali kozáky a rovnou kozáckým plukovníkem a kozáckým generálem. Kozáckou stanici si jako spolek založili tentokrát pro změnu v Mariánských Lázních v bytě pana Komkova.Že pan Opatřil ani pan Komkov nemají kozácké předky, to vůbec nevadí. Nevadí ani to, že skutečná kozácká stanice v českých zemích a na Slovensku již existuje mnoho let, je řádně registrovaná nejen doma jako spolek, ale skutečněuznávaná i v zahraničí a účastní se mezinárodních kozáckých setkání (naposledy letos v Paříži). Dokonce ji v těchto dnech v Praze navštívil metropolita Kirill Stavropolský a Nevinnomysský, který je předseda synodálního výboru Ruské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu pro spolupráci s kozáctvem.Metropolita Kirill samozřejmě nezná žádné dva výše uvedené kozácké důstojníky, natož generála a plukovníka.

Politické pozadí a souvislosti, aneb kdo to platí?

Pan profesor za doprovodu svých podporovatelů „na pozvání“ cestuje po celém světě a internet je zásobován jeho fotografiemi „na vědeckých přednáškách na zahraničních univerzitách nebo konferencích". Zajímavé však je, že ani na jedné fotografii nejsou vidět plné sály posluchačů ani další celebrity světové vědy a kultury. Neméně zajímavé je, že chybějí i relevantní vědecké publikace pana profesora...

Pod maskou slovanské vzájemnosti, vlastenectví a pravoslaví se schovává politická orientace na opoziční Komunistickou stranu Ruské federace a náboženské sekty odpadlé od Moskevského patriarchátu.

V minulém roce se v Moskvě konal takzvaný všeslovanský sjezd, kde excelovala česká delegace sestavená z podporovatelů profesora Pulce z řad ČMSS a důstojníků ve výslužbě z ČSBS. Jenže tento sjezd Ruská pravoslavná církev nepodpořila, ale jen jakási odpadlická sekta nazvaná "Opravdová pravoslavná katakombální církev". Podobně letos proběhla údajná světová všeslovanská vědecká konference v Makedonii. Také Makedonská pravoslavná církev není uznaná ostatními pravoslavnými církvemi na světě. Pan profesor Pulec dobře ví, že není vítán na Konstantinopolském ekumenickém patriarchátě ani Moskevském patriarchátě. Ale stále má dost přátel a kontaktů v různých periferních církvích, kde možná ještě ani nezaregistrovali jeho nedávnou abdikaci nebo neznají její okolnosti. Obcházel tak bez jakýchkoliv zábran současného arcibiskupa pražského vladyku Michala, který by měl k cestám jakéhokoliv představitele ze své eparchie dávat souhlas a požehnání.

Podporovateli pana profesora Radima Pulce jsou především komunisté, přesněji řečeno stalinisté z bývalého SSSR a bývalí aparátčíci vesměs vyškolení v SSSR. Jsou to lidé, kteří si jako hejno kobylek po pádu komunismu našli nové působiště: pravoslavnou církev. Je to například fanatická Natalia Vitrenko, která dělí svět na pravoslavné slovanské Rusy a nepravoslavné Ukrofašisty, nebo Oleg Platonov, který napsal několik kýčovitých knih ve stylu Hitlerova Mein Kampf jako například: Židé a zednáři, Světová hegemonie Ameriky - letopisy krvavých zločinů, Válka s vnitřním nepřítelem, Bitva za Rusko, Státní zrada, Konec Ameriky atd. ... napsané podle ideologie Nikolaje Danilevského (1822-1885).Mimochodem i pan JUDr. Zdeněk Opatřil je kromě svých údajných světově významných funkcí spolubojovníkem Natalie Vitrenko za lepší zítřky, členem KSČM a také se stal pravoslavným křesťanem.

Podpora samozřejmě také znamená peníze.Ty zahraniční servery jako např.server "mezinárodní všeslovanské organizace" (registrovaný v Rusku pro ten spolek v Praze-Stodůlkách) a nebo server s bláznivě dlouhým názvem "Sorokoust (rusky 40 denní modlení) - Kryštof - dobro! Pomodleme se společně za zdraví milovaného vladyky Kryštofa" (registrovaný na Floridě v USA) a hlavně cestování po světě nejsou zadarmo. Členové ČMSS jistě dobrovolně a rádi ze svých členských poplatků přispívají na tuto podle nich asi slovanskou a vlasteneckou činnost, ale jsou i jiné zdroje peněz na boj s nepřáteli pana profesora Pulce. Peníze pocházejí i od ČSBS a z partajních zdrojů KSČM na údajnou kulturní a osvětovou činnost. KSČM má asi s panem profesorem Pulcem velké politické plány do budoucna, protože jinak je těžko pochopitelné, proč by jejich nadace sídlící na Praze 1 jen tak vyhazovala svoje peníze Pánu Bohu do oken.

Všechno je dílo zdatných rozvědčíků?

Nyní se naplno znovu rozhořel skandál o mileneckých sexuálních poměrech pana Pulce. Kromě jiných, zvlášť pikantní informace a důkazy byly zveřejněny na stránkách krystof.guru. Na posledním videozáznamu, z něhož je zatím k dispozici jen zvuková stopa, je zřetelně slyšet, čemu se dvojice věnuje.Poté jsou i jasně rozpoznatelné hlasy ještě zadýchaných milenců, kteří si po milostné vášni otevřou láhev vína s přívlastkem. Tou ženou je Taťána Střelcová, osobní asistentka a někdejší pravá ruka arcibiskupa. Není divu, že Igor Střelec požádal z důvodu nevěry své ženy o rozvod a byl také skutečně nedávno rozveden. Na tom, by nebylo nic zvláštního, kdyby shodou okolností Igor Střelec nebyl bývalým pracovníkem ekonomické rozvědky, a to i po roce 1989.Fascinující na celé věci je, jak do soukromého osobního sporu o majetek rodiny Střelcovy, který však vyvolala svou žalobou na získání celého majetku právě paní Střelcová, profesor Pulec obratně zatáhl celou církev. Proč? Aby přesvědčil tisíckrát opakovanou písničkou o nevině ctnostného mnicha, kterého likvidují ti, co chtěli hospodařit s církevními restitucemi. Teď analogicky tvrdí, že všechno bylo prefabrikováno jen díky údajné majetkové bitvě Střelcových a jedná se o dílo zdatného rozvědčíka. Při tom podle našich informací tito bývalí manželé měli majetek ještě dávno před rozvodem rozdělen.Aby nikdo nepochyboval o“zlotřilých úmyslech” rozvědčíka,vznikly dokonce webové stránky, kde i dcera obviňuje vlastního otce. Čtenáře pak anonymní tvůrci tohoto webu ubezpečují, že „jakýkoliv zvukový i obrazový záznam je dnes možné vyrobit za pár hodin na jakémkoliv počítači.“

Jenže tak jednoduché to není. Vysvětlila nám to Svatava Maria Kabošová, zkušená režisérka filmových dokumentů imezinárodně uznávaná producentka.Na náš dotaz potvrdila, že nejen ona měla možnost seznámit se s originály rozsáhlého množství videozáznamů choulostivého obsahu: „To, co se dostalo na veřejnost je jen nepatrný fragment. Kdyby to měl někdo s herci natočit v tom již reálně existujícím rozsahu, pak by to musel být v jedné osobě oskarový režisér a v druhé sexuolog hodný Nobelovy ceny. Jakýkoliv zvukový a obrazový záznam na jakémkoliv počítači opravdu není možné vyrobit. Za to je možné proces vzniku ověřit. Dnešní digitální přístroje uchovávají tzv.metadata o obrazu i zvuku, a pokud by do nich kdokoliv zasahoval, zanechá to stopy. S arcibiskupem Kryštofem jsem natočila rozhovory do mnoha pravoslavných filmů, pomáhala jsem mu tím vlastně vytvářet pozitivní imidž. Vážila jsem si ho, pro mne samotnou to bylo zdrcující zjištění. Kdyby to nebylo tak jednoznačné, byla bych první, kdo by vznesl pochybnosti. Ale z toho, co jsem viděla, je jasné, že arcibiskup Kryštof křivě přísahal před posvátným synodem už v r. 2013. Lhal. Bezostyšně. A spolu s ním lžou teď i některé ženy. Je to smutné.“

Doc. Merunka konstatuje, že „Především slepá oddanost a víra paní Střelcové a její dcery v jejich malého “boha” je všem známá. Nepřekvapuje, že obě dvě jsou členky ČMSS pana Opatřila.

Opravdu si všichni pravoslavní, kteří se zastávají svého bývalého metropolity a jsou pro pana profesora Pulce schopni a ochotni doslova skočit do ohně, neváhají ubližovat druhým lidem, myslí, že všechny ty nahrávky a všechny ty fotografie a zveřejněné intimní dopisy jsou jen vyrobené podvrhy?“

Sám Igor Střelec nám k celé věci řekl: „Je to osobní tragédie, hodně bolestná. Přišel jsem o manželku i děti, protože na ty duchovně od dětství působil bývalý arcibiskup a oni mu slepě věří. Je to soukromý problém, ale má bývalá manželka se dohodla se známou redaktorkou z České televize a medializovali „rozvod rozvědčíka“ takovým způsobem, aby soud pochopil z „nezávislého názoru“, kdo je kdo. Bránil jsem se samozřejmě stížností radě ČT a RRTV, které doposud neodpověděly a je to již bez mála půl roku. Divák se sice zatím tato podstatná fakta nedozvěděl, ale prvoinstanční soud zamítl žalobu mé bývalé manželky v plném rozsahu.“

Více zde: http://ikonapress.info

Kdy konečně vedení církve pochopí?

Igor Střelec podal kanonickou stížnost, kterou podepřel konkrétními důkazy. Znepokojuje ho, že rodina jeho přítele, kterou přivedl k pravoslaví, zažívá analogickou historii jako on: „To už není jen má osobní věc, těch rozvrácených rodin je víc. A pokud bude mít příležitost, bude to pokračovat.“

Bohužel dosavadní strategie vedení místní pravoslavné církve tvářit se, že žádný problém už neexistuje, se ukázala jako špatná, protože intenzita zpráv se zvyšuje a obviňování různých lidí a politické pozadí také narůstá. „Na co ještě biskupové čekají?”ozývá se z různých stran. „Nejsem vystudovaný teolog, ale umím ovládat počítač a číst v několika jazycích“, dodává pan docent Merunka, „proto jsem přesvědčen, že dosud zveřejněná fakta a obecně známé chování pana profesora už daly dostatek usvědčujících důkazů, aby jako mnich a kněz (cituji kánony) "byl svržen". Pravidla Svatých církevních sněmů dostatečně jasně hovoří o obnažování mnichů před ženami, koupání mnichů se ženami, jedení mnichů v soukromí se ženami... jak je to všechno dobře vidět na různých internetových stránkách.“

Současně se však webová stránka Kryštof Dobro plní dojemnými vzkazy, jako například tento: „Drahý náš Vladyko! Neustále myslíme a modlíme se za Vás... My s Vámi na vždy!!! ...Ať Vám žehná Bůh! S láskou v Kristu Váši VĚRNI.“ To probouzí otázku: čemu vlastně chtějí být tito pravoslavní věrni? Pravoslavnému učení a etickým normám Desatera? Nebo člověku, o jehož dvojím životě nemají tušení, ale který na ně „nějak“ působí?

Režisérka S.M. Kabošová se domnívá, „že „dobro“ a „lež“ jsou dvě neslučitelné kategorie. Kristus je Pravda a kdykoliv církev chtěla něco ututlat milosrdnou lží, nikdy to nebylo k jejímu prospěchu.

Je nezpochybnitelné, že československé gorazdovské a cyrilometodějské pravoslaví bylo v očích české veřejnosti pošpiněno, vazby s Cařihradským patriarchátem, který je zakládající Matkou místní církve, jsou systematicky ničeny. Někteří noví kněží neumí nejen řecky, ale ani česky, protože pocházejí z bývalého SSSR a spíš než pravoslavná misie je zajímá nepravoslavné obchodování. To všechno jsou „nesmazatelné stopy blahodárného působení“ pana profesora Radima Pulce. Když někdo odejde do kláštera, tak by jako mnich měl duchovně obohacovat pozemský svět, před kterým se v tom klášteře uzavřel. Ale děje se pravý opak. Co se ještě bude muset stát, aby biskupové konečně začali svoji církev bránit a řekli panu profesorovi Pulcovi: "Dost!"? Kdy skončí tragikomedie, která „ty, co vědí, trápí“ a „z těch, co nevědí“ činí ochotné komparzisty?

Doufejme, že zákaz všech biskupských a kněžských služeb je pozitivním signálem, vedení církve konečně začne řešit kořen problému a hodnoty pravoslavné duchovnosti budou v Čechách a na Moravě zachovány ve své autentické, tradiční podobě i pro přístí generace.

Zdroje: