Na předposlední řádce 13stránkového textu najdeme, že vláda převede akcie OTE do privatizačního fondu HRDAF. To je novinka, v ostatním se má privatizace vrátit k plánům, které byly přijaty před nástupem vlády Syrizy. Tím si chce Tsipras koupit možnost zachovat většinu jiných návrhů, které byly před dvěma týdny odmítnuty, zejména snahy přenést větší část břemene na osoby a firmy s vyšším příjmem. Akutní hrozbu státního bankrotu chce využít i ke zdanění nedotknutelných loďařských magnátů.

Návrh dohody řecké vlády s věřiteli je lepší číst odzadu. Jen tak se rychle dostaneme k podstatě věci. Najdeme tam privatizaci řeckých železnic, přístavů, telekomunikační společnosti OTE a regionálních letišť. Avšak v dalším textu zahlédneme i přípravu privatizace elektrické přenosové soustavy. Privatizaci provede státní fond HRDAF vesměs podle plánů platných ke konci loňského roku, tedy před volbami.

O železnici Trainose a přístav Thessaloniky mělo před dvěma lety zájem Rusko. V Pireu už začala investovat Čína. To věřitele vyděsilo, proto v návrhu najdeme podmínku, aby byl kalendář rozjednaných prodejů definitivně stanoven do konce října. Avšak státní telekomunikační podnik OTE představuje nový skalp, bude do seznamu doplněn. Až dosud premiér Alexis Tsipras tuto privatizaci rázně odmítal. Teď, když couvl a telekomunikace se ocitají na stole, naznačil okamžitý zájem Deutsche Telekom.

Wolfgang Münchau ve Financial Times předpokládá, že návrh Řekům pomohli sestavit Francouzi. Prezident Francois Hollande je jediný, kdo nyní za Tsiprasem stojí. I když návrh vypadá na první pohled stejně jako to, co bylo výslovně odmítnuto referendem, není tomu tak. Jsou tam některé lhůty delší a zejména tam bude přímá zmínka o zmírnění dluhů, jak na tom ostatně trval i Mezinárodní měnový fond. Nyní se na návrh vrhli experti MMF, Evropské centrální banky a Evropské komise, kteří zkoumají detaily. V sobotu to projednají ministři financí eurozóny a v neděli další summit.  Sám Münchau píše, že nemá ani mlhavou představu, zda to bude přijato. Jedná se o mnohaletý rámec další pomoci v celkové výši 53 miliard euro.

Návrh je rozvinut na 13 stránkách a má nabídnout rozpočtové úspory 10 až 13 miliard euro v nejbližších třech letech.