Velká evropská témata jako je bankovní nebo fiskální unie také obtížně doléhají do země, kde české banky prakticky neexistují a kde polovina zahraničního kapitálu (polovina funkční ekonomiky) pochází z daňových rájů. Strategie a vize nemohou zaujmout v zemi, kdy růst sype jen do cizí kapsy.
Čeští voliči mají jiné starosti. Potřebují se bránit, ale něco zmůžou jen tam, kam opravdu dosáhnou. Víc by je zajímaly věci malé a okrajové, které se u nás označují nálepkou „sociální“. Jenže ty byly zatím ponechány na pospas mrchožroutům, jako jsou lichváři, ubytovatelé a další šmejdi s metodami na hranicích organizovaného zločinu. Teprve v poslední době se začal výraz „sociální“ užívat také v souvislosti se skutečnou pomocí lidem v tísni, ne jen jako tunel. Kdyby mohli lidé hlasovat o věcech, které je opravdu zajímají, dávno už máme zákon o sociálním bydlení nebo o sociálním podnikání.

Dobrá zpráva: Věcný záměr zákona o sociálním podnikání už je v legislativním plánu vlády. Špatná zpráva: Do parlamentu se dostane nejdřív za rok. Dají se čekat spory o kompetence. Žongluje se s pojmem politický vliv. Není jasné, zda zapojit i komunální podniky, tedy zda by i ty mohly sloužit obyčejným lidem.

Konference TESSEA

Informace jsem sbíral na mezinárodní konferenci Tematické sítě pro sociální podnikání TESSEA, která proběhla v 22. května v Technické knihovně v Praze a věnovala se legislativě. Přinesla zahraniční zkušenosti a zprávy o prvních českých návrzích a o podpoře z evropských fondů.

Nejpodrobnější výklad o uvažovaném zákonu přinesl Karel Rychtář ze Svazu českých a moravských výrobních družstev. Jak připomněl, ve světě je pojem sociální podnik velice široký – od čisté charity až po tvrdé podnikání, jehož zisk je použit ve prospěch sociálně potřebného cíle.

V ČR letos vstoupil v platnost zákon o obchodních korporacích, který zahrnuje i sociální družstvo. Zdá se však, že do něj soustřeďují všechna přísná omezení, která se dají v nejrůznějších zahraničních úpravách najít, a proto se příliš nehodí pro podnikání. Zejména je tam podmínka „assets lock“, naprostého zachování majetku, nemožnost pracovat se zajištěným dluhem. Volnější alternativa sociálního podniku je proto nezbytná.